Za výzkum prevence cévní mozkové příhody u pacientů s fibrilací síní dostal cenu Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Prof. MUDr. Pavel Osmančík, PhD. z Kardiocentra FNKV a 3. LF UK.
Ocenění si 49-letý prof. Osmančík odnáší především za originální akademickou studii PRAGUE-17 porovnávající možnost prevence cévní mozkové příhody (tzv. mrtvice) u pacientů s nejčastější srdeční arytmií (fibrilací síní) pomocí nové metody - katetrizačního uzávěru ouška levé síně - s klasickou metodou (léčbou léky proti srážení krve). Osmančík dokázal vymyslet, zorganizovat a po dobu několika let koordinovat spolupráci 10 špičkových českých a moravských kardiocenter a ke studii přizval i jednoho špičkového amerického kardiologa. Výsledky dosáhly mimořádného ohlasu na celém světě a byly prezentovány na největších kardiologických kongresech v Evropě i v USA.
Prof. Osmančík k tomu uvádí: „Jsem rád zejména za to, že jsme byli schopni se jednotně domluvit, zorganizovat a zrealizovat multicentrickou akademickou studii v celkem 10 kardiocentrech České republiky, tedy skoro ve všech, která námi studované zákroky provádějí. Dokumentuje to možnost dobré spolupráce a provedení klinicky významné studie i v menší zemi v dnešní spíše individualisticky zaměřené době.“
Studie zkoumala novou metodu, která by měla účinně předcházet riziku mozkové mrtvice u nemocných s poruchou srdečního rytmu – tzv. fibrilací síní. Je nejčastější srdeční arytmií a trpí jí cca 2% populace. Ve výchlipce levé síně, která se nazývá ouško, stagnuje při fibrilaci síní krev, což může vést ke vzniku sraženin. Ty se pak krevním oběhem dostanou do mozku a způsobí mrtvici. Vzniku mozkové mrtvice při fibrilaci síní lze předcházet trvalým užíváním léků proti krevnímu srážení. Tyto léky však u části pacientů mohou způsobovat krvácení jako komplikaci léčby (v nejhorší formě paradoxně právě krvácení do mozku). Proto pro nemocné s velkým rizikem krvácení byla vyvinuta metoda katetrizačního uzávěru ouška levé síně. Ze žíly v třísle se do ouška zavede tzv. okludér, který vstup do něj „ucpe“ a krevní sraženina nemá kde vzniknout. Pacienti po tomto zákroku nemusejí trvale užívat silné protisrážlivé léky (či berou jen méně nebezpečné tzv. protidestičkové léky) a riziko krvácení je tak u nich výrazně sníženo.
Kontakt:
Ing. Marta Reichlová
Manažer PR
3. lékařská fakulta UK
e-mail.: marta.reichlova@lf3.cuni.cz
