Polovina studentů vysokou školu nedokončí

Méně studentů, více oborů Loni se na české vysoké školy zapsalo 82 tisíc lidí, což je meziročně o čtvrtinu méně. Menší zájem postihl hlavně soukromé vysoké školy, kterým ubyla více než polovina nastupujících studentů. V roce 2009 jich bylo 19 tisíc, o sedm let později jen 8592. Letos si však mohou zájemci o studium vybírat z většího počtu oborů. Například ústecká Univerzita Jana Evangelisty Purkyně nově nabízí třeba speciální pedagogiku s oborem učitelství pro 1. stupeň základních škol a speciální pedagogiku či aplikovanou informatiku s oborem informační systémy. Na Univerzitě Palackého v Olomouci si mohou zájemci poprvé zvolit obor televizní a rozhlasová studia či obor zdravotnický záchranář a na Západočeské univerzitě obor design nábytku a interiéru, technickou výchovu se zaměřením na vzdělávání nebo učitelství ruského jazyka pro střední školy.

Právě v těchto dnech středoškoláci dumají nad tím, na jakou vysokou školu půjdou. V průběhu února a března končí možnost podat přihlášku na většinu veřejných vysokých škol. Někteří maturanti si přihlášku podají, jen aby nemuseli do práce. Jiní diplom sice chtějí, ale vyberou si školu, kterou pak nezvládají.

Ze statistik vyplývá, že až polovina maturantů si vybere špatný obor a studium nedokončí. Čtvrtina z nich ze školy odejde hned během prvního roku.

„Stát na každého vysokoškoláka dává zhruba 61 - 500 korun ročně. Pokud student školu nedokončí, jsou to zbytečně vynaložené peníze. V případě, že předčasně odejde polovina studentů, může takto stát přijít o miliardy korun,“ vypočítává Adam Blišťan, zakladatel univerzitního showroomu Facult.

Málo informací a mylná představa o nárocích – to jsou důvody, proč studenti prchají.

„Maturanti jsou zaskočení přílišnou akademičností a konzervativností škol a nezáživným způsobem přednášek,“ říká psycholožka Markéta Švamberk Šauerová. „Univerzity by si měly uvědomit, že v - prvních ročnících se často probírají předměty, které tvoří základ oboru, ale bývají pro studenty méně přitažlivé než specializované předměty. To poutavé přichází později a ne každý je dostatečně trpělivý,“ říká psycholožka.

Podle Dalibora Špoka, specialisty na kariérní poradenství, nedokončené studium ale nelze vždy považovat za zbytečnost.

„Pokud nežijete s první láskou až do smrti, není to zbytečná zkušenost, pokud nejste v první práci až do důchodu, nepromarnili jste čas. Studenti se mnohé naučí i za rok studia,“ říká Špok. Jak psycholožka Šauerová, tak poradce Špok ale mluví o studentech, kteří mají o­studium zájem. Je však řada těch, kteří studují jen proto, aby nemuseli do práce. Ti vy- užívají faktu, že dostat se dnes na univerzitu není nijak velký problém. Lidové noviny v lednu upozornily na to, že zatímco ještě před deseti lety se ze studentů, kteří přišli k přijímačkám, probojovalo na akademickou půdu 58 procent, v posledním přijímacím řízení už to bylo téměř 80 procent. Na internetu existují i seznamy škol, které berou bez přijímaček.