metro.cz

Češi vyhazují jídlo, neradi mění konzumní styl života

  10:55
Utrácení a prosperita svědčí obchodníkům. Nese však i negativní znaky.
Ilustrační snímek | foto: Lukáš TáborskýMF DNES

Vyhodíme peníze

1700

  • Za téměř dva tisíce korun vyhodí měsíčně v průměru každá česká domácnost potraviny. Podle serveru www.zfarmydomu.cz pouze čtvrtina domácností v Česku potravinami neplýtvá.

Vyhazujete jídlo do koše? V tom případě patříte k 75 procentům Čechů, kteří zbytečně plýtvají potravinami. „Jedinkrát v životě jsem od dědy schytal pohlavek,“ říká Martin Kovalčík z organizace Člověk v tísni, která se podílí na letošních Dnech proti chudobě. Ty odstartovaly včera přednáškami a dalšími akcemi v Olomouckém kraji. Letos již posedmé. Letošním nosným tématem je konzumní styl života a plýtvání potravinami. „Můj děda prožil za války totální nasazení a vyhodit kousíček chleba byl hřích,“ doplňuje Kovalčík.

Ředitelka olomoucké Charity Ludmila Gottwaldová se nedomnívá, že by nějaká kampaň udělala z lidí, kteří běžně vyhazují jídlo, anděly. „Může to v nich vyvolat zamyšlení, mohou to konfrontovat se svým chováním.“

Její kolega Petr Princ říká, že cílem Dnů proti chudobě je dát vědět, že se problém chudoby a plýtvání týká široké veřejnosti. Nepokládá ale akce tohoto druhu za marné ani v době, kdy se lidem daří a je dost těch, kteří nemají hluboko do kapsy. „To, že se daří ekonomice, se neprojevuje jen v tom, že lidé víc plýtvají. My to pociťujeme v tom, že máme více podporovatelů. Lidé posílají více peněz na charitu a jsou ochotnější spolupracovat,“ říká Princ z olomoucké Charity.

Po každé obdobné kampani se lidé, kteří ji zaznamenali, vracejí podle Martina Kovalčíka z Člověka v tísni ke svému životnímu stylu. „Když vidí reklamu proti plýtvání, řeknou si, že asi plýtvají. Při nejbližším nákupu možná více přemýšlejí nad tím, co ukládají do košíku,“ říká pro deník Metro Kovalčík. Jenže jim to vydrží jednou dvakrát a pak zase naloží do košíku víc, než skutečně spotřebují.

Přesto úsilí posledních let přináší pozitivní výsledky. Obchodní řetězce místo likvidace posílají neprodané potraviny před koncem spotřeby do potravinové banky. Těch je v České republice již třináct. Pravidelně se již koná Národní potravinová sbírka, kdy lidé koupí v obchodech jídlo a hned na místě je předají neziskovým organizacím. Ty je pak rozdělují lidem, kteří žijí v chudobě.

Máme se dobře, proto plýtváme jídlem

  • Na jednu českou hlavu připadá asi 80 kilogramů vyhozených potravin za rok.
  • Na celém světě končí ročně v odpadu 1,6 miliardy tun jídla za 750 miliard dolarů.
  • V Evropě se každoročně vyhodí průměrně 89 milionů tun potravin.
  • V Česku skončí každoročně v odpadcích 829 851 tun jídla.
  • Potravinový odpad tvoří zhruba 30 procent veškerého odpadu českých domácností.
  • Nedojedené jídlo vyhazuje asi polovina Čechů.
  • V českých pobočkách řetězce Tesco je největší podíl neprodaných potravin u ovoce – 44 procent. Pečiva zbude v průměru 31 procent.
  • Z průzkumu společnosti KPMG vyplývá, že za posledních pět let se zdvojnásobil počet Čechů, kteří za potraviny měsíčně utratí víc než tři tisíce korun. Jídlem se přitom plýtvá stále víc, ročně vyhodí české domácnosti jídlo za více než 20 tisíc korun.
  • Češi mají ve zvyku nakupovat značné množství jídla do zásoby. Celých 40 procent nakupujících se dá ovlivnit inzerovanou slevou. Čtyřicet procent potravin ze slevových akcí nakonec skončí v kontejnerech.
  • Kdo se nejvíc podílí na vyhození 830 tisíc tun potravin v České republice: 53 procent domácnosti, 19 procent zpracovatelský průmysl, 12 procent stravování, 11 procent samotná produkce, 5 procent velkoobchod a maloobchod.
  • Polovina mužů a třetina žen pořídí při nákupu víc věcí, než původně plánovali.
Autor:
zpět na článek