Češi vyzráli na zpoplatnění tašek v obchodech. Prostě si je už nekupují, ale dojedou s vozíky až k autům. Především v malých městech, kde lidé bydlí jenom pár set metrů od obchodů, si je berou až před dům.
Kradou se odnepamětiPrvní primitivní vozík vymyslel v roce 1937 v USA Sylvan Goldman, když namontoval dva drátěné košíky na skládací židli s kolečky. Ve velkém a takové, jak je známe, se v USA začaly používat až v 60. letech 20. století. Anthony Dinolfo, majitel supermarketu v Chicagu, inicioval od roku 1969 pravidelnou únorovou akci Vrať nákupní vozík, ze které se postupně stala celoamerická národní tradice. Santa Anna v Kalifornii vyplácí každoročně 50 tisíc dolarů za vozíky, které lidé vytáhnou z místní řeky a jezírek. |
Kovové i plastové vozíky mizejí nejvíc na velkých sídlištích u menších supermarketů. Lidé si je „odloží“ před domem a příště si vezmou další. Nejeden vozík se také přestěhuje do malých sídlištních prodejen nebo do malých firem, kde je pak používají třeba ve skladech.
Kradou je i provozovatelé nejrůznějších tržnic, slouží v malých autoservisech. Pokud jsou v okolí supermarketu i nějaké hotely nebo hostely, turisté si v nich odvážejí jídlo a pití na mejdany.
Kolik jich takhle každý rok z obchodů zmizí? Velké řetězce, ať již s potravinami nebo hobby markety, se na toto téma většinou nerady vyjadřují. „Statistiky o ztrátách vozíků nemáme k dispozici,“ odpověděla deníku Metro Zuzana Holá, mluvčí společnosti Lidl. Podle odhadů samotných obchodů se jich ztratí ročně až třetina, škody jdou pak do desítek milionů korun. Nejvíce mizí v Praze a na severní Moravě.
„Často slýchávám, že za vším stojí zloději, kteří přijedou s dodávkou a na parkovišti naloží hned několik kusů a zmizí,“ říká Jan Zeman z Novatecu, firmy, která se zabývá zabezpečováním obchodů. Podle něj ale nejde o klasické krádeže, ale spíš o lenost zákazníků. „Oni ho v podstatě neukradnou, jen si ho vypůjčí, ale už nevrátí,“ doplňuje Zeman. Vedle nejrůznějších systémů ochrany zboží proti krádežím nabízí i jednoduchý systém ochrany před krádežemi vozíků.
Stačí na přední i zadní nápravě vozíku vyměnit úhlopříčně po jednom kolečku za taková, která se po opuštění vymezeného prostoru sama zablokují. Uvnitř je v podstatě bubnová brzda a lze ji odblokovat až speciálním ovladačem. Podle Zemana ale nemají řetězce o zabezpečení tohoto typu velký zájem. Přitom v Česku a na Slovensku zákazníci v obchodech používají miliony nákupních vozíků. „A ztratí se jich až třicet procent,“ tvrdí Zeman. Jeho firma realizovala jen tři zakázky na několik stovek kusů.
Obchodníky možná odrazují náklady. Kromě dvou koleček na jeden vozík je nutné položit kolem vymezeného prostoru, kde se může vozík pohybovat a po jeho opuštění se zablokuje, speciální kabel. Cena zabezpečených vozíků tak může být oproti těm obyčejným téměř dvojnásobná. Tam, kde se ztratí dvě až pět procent vozíků ročně, může být návratnost třeba deset let. Ovšem tam, kde mizejí stovky vozíků ročně, zkracuje se lhůta na rok, rok a půl.
Jaké jsou zkušenosti tam, kde zabezpečení realizovali? „V jednom supermarketu na pražském Jižním Městě, kde mizely vozíky jako na běžícím pásu, se jim pak už neztratil ani jeden. Paní vedoucí byla nadšená,“ popisuje Zeman. Jen první dny se lidé s vozíky sráželi u vchodu, když chtěli opustit prodejnu. „Nadávali, že nemohou odjet, a nemohli pochopit, že vozík není jejich, ale té prodejny.“
Česko není jedinou zemí, kde velké řetězce podobný případ řeší. Běžné je to také v Německu, Rakousku, Itálii, ale i ve Spojených státech. Právě odsud systém blokování koleček vozíků, které se dostanou mimo nákupní zónu, přišel.
Strážce streamu
