metro.cz

Počasí v Praze

19 °C / 27 °C

Úterý, 21. srpna 2018. Svátek má Johana.
Indický film Jab Harry Met Sejal s hvězdou Bollywoodu Khanem
Dalších 8 fotografií v galerii
Indický film Jab Harry Met Sejal s hvězdou Bollywoodu Khanem | foto: Red Chillies EntertaimentMetro.cz

V Česku točí hlavně Němci, nejvíc ale utrácejí Američané

14. září 2017  11:32 Pavel Hrabica
Zájem zahraničních producentů filmů a seriálů točit u nás v posledních letech výrazně stoupl. Nechávají zde miliardy korun.

V televizi běží od minulé soboty norská minisérie Boj o těžkou vodu. Před měsícem měl premiéru indický film Jab Harry Met Sejal. Jihokorejští diváci se mohou těšit na nová pokračování sci-fi seriálu Are You Human Too. Co mají díla společného? Natáčela se v Česku. Norové využili třeba Národní muzeum, Indové zase Hlavní nádraží, Korejci točili na kolonádě v Karlových Varech.



Fotogalerie

Naši producenti by rádi přitáhli filmaře i mimo Prahu. Například zlínská filmová kancelář dala dohromady sdružení devíti filmových obcí kraje. „Jejich zástupce proškolila, jaké služby a úlevy filmařům nabízet. Pokud se produkce na takovou obec obrátí, na radnici jim telefon nepoloží. Starostové už vědí, co filmaři potřebují,“ říká Ludmila Claussová ze Státního fondu kinematografie.

Útraty filmařů

37,74

  • Tolik miliard korun utratily zahraniční filmové produkce v České republice v letech 2010 až 2016. Nejvíce utráceli filmaři ze Spojených států.

O české prostředí pro filmování je v posledních čtyřech letech znovu zájem. Zahraniční štáby utratily loni za pronájmy a služby přes 6,5 miliardy korun. Třeba v roce 2008 se cizí filmaři vyhýbali Česku obloukem. Investovali tady jen 700 milionů korun, propad dosáhl neuvěřitelných 85 procent.

Politikům se rozsvítilo

Co nezájem způsobilo a proč se k nám cizí filmové peníze vrátily? „Lidem z branže se podařilo u politiků prosadit významnější finanční pobídky pro zahraniční filmaře,“ prohlašuje Claussová.

Politici pochopili, že na filmaře se nabalují další produkce, stovky a tisíce odborníků a hlavně – cizinci tady utratí mnohem víc, než jim stát daruje. Český filmový průmysl vydělával na zájmu zahraničních produkcí v 90. letech. Jenže okolní státy poznaly, že cizí peníze přijdou tam, kde jim něco nabídnou a sleví. Česko však zaspalo. Američané, kteří přinášejí do Evropy nejvíc peněz, šli do Německa, Maďarska i Británie. „Nahoru šlo hlavně Maďarsko. Vzniklo tam pět studií a přes 20 ateliérů,“ objasňuje Claussová.

Nezájem státu je naštěstí minulostí. Jen letos má Státní fond kinematografie v tabulce 34 projektů, které se v Česku už natočily nebo se ještě chystají. Zatím je na ně vyčleněno okolo 560 milionů. Třetinu tvoří německé produkce. Nejvíc peněz u nás ale nechávají Američané. Loni tady natočili tři velké seriály – Brittania, Nightfall a Génius. Jejich souhrnná útrata dosáhla 2,5 miliardy korun.

Celý svět na jednom místě

Česká republika podle Claussové nabízí doslova jedenáct století architektury na malé ploše. Lze tu točit Londýn, Paříž, Berlín, Vídeň, Moskvu a další evropské lokality, navíc v různých historických epochách.

„Máme všechny myslitelné architektonické styly, to vše s vynikajícím zázemím a dostupností. To nenabídne žádná země v Evropě,“ podotýká Ludmila Claussová a dodává: „Předností je dostatek filmových profesí a odborníků. Cizinci si pochvalují, že mentalita českých lidí je kompatibilní s jakoukoli jinou mentalitou.“

Největší zájem mají filmaři o Prahu. Další v pořadí jsou Karlovy Vary, prosazuje se Český Krumlov, Lipnice nad Sázavou, Hluboká. „Prahu jako Prahu vyhledávají asijské produkce. Korejci, Číňané či Japonci Prahu dobře znají. Nemusejí divákovi složitě vysvětlovat, co to je za město v té vzdálené Evropě, “ vypráví Claussová.

Natáčelo se v Česku

  • Od roku 1990 vznikly v českém prostředí stovky celovečerních snímků pro kina i televizních filmů a seriálů.
  • V roce 1983 zasadil do Prahy a Kroměříže děj amerického oscarového snímku Amadeus režisér Miloš Forman. Praha v něm hrála Vídeň.
  • Mission: Impossible s Tomem Cruisem tu byla několikrát. Praha si zahrála Prahu a také Moskvu.
  • V roce 1998 se krajina na Bruntálsku stala kulisou pro režiséra Luca Bessona a jeho historický velkofilm Johanka z Arku.
  • Stanice pražského metra Anděl představovala ve filmu Dítě 44 moskevskou podzemku.



Komentáře

Hlavní zprávy

Naše plíce jsou starší než my

Kouření (ilustrační foto)
vydáno 21. srpna 2018  14:42

Myslí mladí, tělem zchátralí. To je problém řady Čechů.  celý článek

Sloupek Martina Švihly: Šaty škrtí člověka

Martin Švihla, učitel aikida a lektor osobního rozvoje
vydáno 21. srpna 2018  13:13

Prodavač odvětil, že tak se teď oblečení šije a že právě tohle je moje velikost.  celý článek

Místo fotbalového hřiště má stát pětipatrový dům

Kvůli domu místní přijdou o své sportoviště.
vydáno 21. srpna 2018  11:30

Smíchovské trápí developerský projekt, jenž má ubrat zeleň a dopravně zatížit jejich čtvrť.  celý článek

Jan Petránek vzpomíná na dny okupace prožité v rozhlase

Jan Petránek
vydáno 21. srpna 2018  9:30

Novinář a literát Jan Petránek pracoval v srpnu roku 1968 v Československém rozhlasu. V osudový den mířil do jeho budovy ze své chaty. Na ty chvíle...  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám