Ačkoli se Češi bojí, že chování lidského druhu a změna klimatu nám můžou v blízké budoucnosti výrazně zkomplikovat život, jsou opatrní na to, aby posílali peníze na ochranu přírody. „Jednou z příčin takové skepse je, že si nejsou jistí, jak velká, nebo malá část z jejich příspěvku nakonec skončí jako reálně vysázené stromy či jiná podoba ochrany,“ připomíná Jan Palaščák z firmy Amper Holding, která podniká v nízkouhlíkové a dlouhodobě udržitelné energetice inovativním způsobem.
Nejlepší nadace zabývající se například obnovou lesů v Africe nebo Jižní Americe vydávají i tak jen na svůj provoz polovinu dárcovských příspěvků. Navíc nemají lidé často možnost, jak si konkrétní výsledky svého charitativního chování ověřit.
Pokud by přišlo na konkrétní přispívání, jsou Češi ohledně obsahu svých peněženek opatrní. Na projekty vylepšující stav životního prostředí by přibližně každý třetí z nás dal maximálně sto korun měsíčně. Jen desetina by byla ochotná věnovat ročně asi tři a půl tisíce korun, tedy tři sta měsíčně. Polovina Čechů by naopak neposlala ani vindru. „Rozdíl je i v tom, jak klimatickou situaci vnímají jednotlivé věkové skupiny,“ říká pro deník Metro Robert Chmelař ze startupu bezDodavatele. Lidé starší 54 let nepovažují podíl lidské činnosti za tak výrazný, případně o vlivu člověka na oteplování pochybují.
Skeptici
|
