Před více než dvěma lety, ještě před zavedením ochrany osobních údajů pod názvem GDPR, prověřovali počítačoví experti, jak dobře jsou chráněná pacientská data ve velkých nemocnicích. „Při jednom z pokusů se podařilo proniknout během deseti minut do systému jedné z velkých pražských nemocnic,“ říká specialistka na GDPR, která v té době poskytovala konzultace firmám i státním institucím. Redakce deníku Metro zná její jméno, přesto chce zůstat v utajení. „Při průniku se dostali až k ovládání drahého chirurgického přístroje a zjistili, že mohou ovlivnit jeho chod. Představte si, že by v daném okamžiku byl na operačním sále třeba prezident,“ říká specialistka. Zranitelnost nemocnic se naplno projevila už loni. Napadení počítačů benešovské nemocnice vyřadilo z provozu například rentgeny nebo pacientské záznamy.
Nedají se hacknout
|
Útoky pokračují i do dnešní doby. Během koronavirové epidemie pocítila vyřazení počítačového systému i brněnská Fakultní nemocnice. „Opakované útoky hackerů na české nemocnice neustanou ani po zmírnění současné pandemie,“ říká expert na kyberbezpečnost Karel Obluk, který se podílel i na vývoji antiviru pro firmu AVG.
Při nedávném nouzovém stavu čelilo útokům hackerů hned několik českých nemocnic. V Benešově a v Brně byly jejich snahy ochromit systém úspěšné. Naopak pokusům prolomit ochranu ve Fakultních nemocnicích v Olomouci, Ostravě nebo Pardubicích se podařilo zabránit.
Proč jsou nemocnice tolik zranitelné? „Jde především o špatný stav technického zabezpečení. Nemocnice spíše vynaloží finance do zdravotnického zařízení než do bezpečnostních technologií,“ říká bezpečnostní specialista ve společnosti Anect Zbyněk Malý a dodává, že během pandemie byl nemocniční personál vystaven stresu a únavě.
Dalším problémem je i zranitelnost při home office. „Lidé mívají doma nechráněné wi-fi, sdílejí data přes špatně zajištěné osobní e-maily,“ říká Obluk.
Strážce streamu
