Kongresy a veletrhy jedou „na krev“. Čekají na transfuzi

„Veletrhy prý nejsou každodenní potřeby, proto nejsou v první řadě těch, kteří by měli očekávat pomoc státu,“ podotýká Jiří Kuliš, generální ředitel BVV Brno. To je podle něho nedorozumění. „Veletrh je platforma pro obchod, stejně jako pro nakupující obchodní centrum. Bez osobního styku obchod neuzavřete. Leccos dojednáte on-line, ale až posléze,“ říká šéf brněnských veletrhů.

Plány a skutečnost Přibližně 115 miliard korun by letos vyprodukovalo organizování hromadných akcí v České republice, pokud by nebyla epidemie. Podle propočtů společnosti Economic Impact bude realita kolem 32 miliard korun, tedy o více než sedmdesát procent nižší. Marže firem a společností, které kongresy, veletrhy, sportovní a kulturní akce pořádají, se propadnou o téměř 90 procent.

Takzvaná eventová branže, do které spadají i kongresy, sportovní a kulturní akce, patří k nejpostiženějším. Nekonají se velké hudební koncerty a festivaly, výrazně se omezují větší firemní akce pro zaměstnance. „Na to navazuje existence firem a agentur, které zajišťují třeba ozvučení, světlo, video,“ říká Jan Kubinec, šéf České eventové asociace. Organizace technického vybavení a provoz zázemí velkých akcí i navazující činnosti, včetně ubytování a stravování, dávají v Česku práci kolem 160 tisícům lidí. „Jedeme na krev. Kdo z nás má ale tolik krve, aby vydržel fungovat dva roky, když se nic nekoná,“ připomíná Robert Schaffer z O2 Areny Praha, která přišla letos jak o velké kulturní i sportovní události, tak o kongresy.

Česko je mezi světovými pořadatelskými zeměmi kongresů a veletrhů na 25. místě, Praha dokonce v první desítce. „Kongres zrušíte ihned, o jeho uspořádání ale usilujete pět až osm let, další dva až tři roky trvá příprava,“ vypočítává Roman Muška z Prague Convention Bureau. Pořadatelé žijí v nejistotě, hodně akcí se přesunulo na příští rok, není ale jisté, jestli se opravdu uskuteční. „Pokud bych měl velmi zběžně odhadnout škody, které mají organizátoři ze zrušených akcí, mohla by to být asi jedna miliarda korun,“ odhaduje Tomáš Kotrč, generální ředitel ABF, která provozuje výstaviště PVA EXPO Praha.

Pořadatelé veletrhů by přivítali, kdyby se na ně nevztahovala přísná opatření ohledně počtu návštěvníků, která se týkají hromadných akcí. „Lidé na veletrhu nejsou nikdy přítomní v areálu najednou, není to koncert nebo fotbalové utkání. Myslím, že jsme schopni zajistit hygienické podmínky,“ říká ředitel brněnských veletrhů Jiří Kuliš. 

Pořadatelé kongresů nemohou počítat s tisíci účastníky, hotely zase nemají hosty Ročně se v Česku koná kolem sto tisíc akcí, včetně větších firemních událostí a oslav, regionálních výstav, kulturních i sportovních událostí. Zrušením kongresu endokrinologů, psychologů a kongresu krystalografie přišlo letos Kongresové centrum Praha o zhruba devět tisíc účastníků. Host kongresu nebo veletrhu utratí v průměru jednou tolik co běžný zahraniční turista. Ovlivňuje to i tržby hotelů. Letos zatím připadá na jedno lůžko pražských hotelů asi 13 eur, loni to bylo 74 eur. BVV Brno zrušily letos Mezinárodní strojírenský veletrh, což je největší středoevropská akce svého druhu. Partnerskou zemí mělo být Rusko a region severní Itálie.