V jedné části haly je sklad, především textilu, na který se pak u strojů vytvářejí potisky. „Držíme jednotlivé komponenty výrobku. Neustále vyhodnocujeme prodej a podle toho máme připravené věci. Každých osm hodin generujeme dávky podle objednávek, které přicházejí v reálném čase,“ říká výkonný ředitel firmy Ondřej Parpel.
Celý proces je zautomatizovaný, právě se vstoupilo do vánoční sezony, a tak musí vše fungovat jako na drátkách. Na začátku řetězce se ve skladu vyberou produkty na základě zakázkového listu. „Jdeme až na úroveň jednotky. Přes padesát procent objednávek je jeden kus. Pro nás je nejzajímavější, že neděláme zbytečné věci dopředu. Vyrábíme produkt až ve chvíli, kdy si ho někdo koupí, tím odpadají různé dlouhé přesuny zboží třeba z Asie,“ poodhaluje strategii Parpel.
Zmíněný zakázkový list provází výrobek po celou dobu. Na papíru je vidět produktové číslo i to, kde má potisk být a jak má vypadat. Brzy by tištěné zakázkové listy měly nahradit už jen nalepené čárové kódy. Speciální tiskové stroje už si data vytáhnou a podle zadání samotný potisk provedou. Tak to funguje u digitálního tisku. Následně se musí tričko nebo mikina vložit do horkovzdušného tunelu na „zapečení“, aby potisk nebarvil a také aby se nevypral.
V Hrbovicích ale používají i sítotisk. A to na zakázky, kde je víc kusů od stejného designu. Příprava je totiž náročnější. „Musí se vyrobit šablona, jemná polyesterová a propustná tkanina, která je napnutá v rámu. Má na sobě světlocitlivou emulzi, jež se používá k přenosu designu na textil. Stroj se naprogramuje, bere si šablony a pomocí světla se exponuje. Kde ji osvítíme, tam se stabilizuje červená emulze vůči vodě, kde to neosvítíme, tam se neuchytí,“ vysvětluje Parpel. Pak se musí výrobek zabalit, zvenku se nalepí zasílací štítek a pomalu míří do zadní části haly, odkud se rozváží.
Kromě textilu včetně roušek nebo dresů se zde potiskují třeba hrnečky nebo tisknou se plakáty. „Jedeme tak sedm tisíc výrobků denně, v plné sezoně pojedeme kolem patnácti tisíc denně, nonstop,“ nastiňuje ředitel firmy, kterou koronavirová krize nějak moc nepostihla. Zakázek mají naopak ještě víc.
„Hodně věcí se posunulo na internet, což je pro nás štěstí, že jsme v odvětví, které i v koronakrizi akcelerovalo. Koupili jsme i nové stroje,“ uvádí Parpel, ale připouští, že v hudbě pokles při utlumení koncertů zaznamenal. „Ale dělají se různé oldschoolové šňůry. Velké kapely určitě vydělají víc za merch než za hraní,“ doplňuje Parpel.
Jeho firma tiskne třeba pro Rolling Stones, Kiss, Iron Maiden, ale i Justina Biebera. Mimo hudbu pak věci pro Marvel, Disneyho, Star Wars a Warner Bros.
Zákazník si bude trika doma tisknout sámKdyž v rámci své firmy tisknete trička a reklamní předměty s motivy hrdinů komiksového studia Marvel či postavičkami ze světa Star Wars, čekají vás dlouhé námluvy. Je totiž nutné vlastnit oficiální licenci, kterou vám nemůže vystavit nikdo jiný než samotné filmové studio Disney. „Proces získávání je velmi přísný. Chtějí si být zkrátka skálopevně jistí, že na ně někdo nemůže kvůli čemukoli. Lidé od Disneyho nás kontrolovali několikrát,“ říká pro deník Metro výkonný ředitel firmy OPT OnDemand Ondřej Parpel. Co musím udělat, abych mohl oficiálně tisknout trička s motivy společnosti Disney? Jak kontrola jejich plnění probíhá? U světových hudebních skupin, pro které také tisknete, je to stejné? Řešili jste někdy v této souvislosti nějakou zajímavou reklamaci? Kam váš obor do budoucna směřuje? Takže stačí mít potřebný stroj a může si člověk oblečení klidně tisknout sám doma? U trička si to člověk představí snáze než u saka či bundy, nemyslíte? |