Že je nejčastějším příjmením, se kterým se v tuzemsku můžete setkat, Novák a Nováková, není pro žádného Čecha nejspíš žádným překvapením. Novákovi kralují žebříčkům nejčastějších příjmení v deseti ze 14 krajů.
Výjimkou jsou kraje Jihomoravský, kde vedou Svobodové, Plzeňský s prvenstvím Černých, Vysočina, kde žije nejvíce Dvořáků, a Olomoucký s prvním místem Pospíšilů. „Novákových u nás podle evidence obyvatel bylo na konci dubna 34 759. Nováků – tedy mužské varianty – pak bylo 33 870.
Následují dvojice Svobodová-Svoboda, Novotná-Novotný, Dvořáková-Dvořák a Černá-Černý. Poměr žen a mužů se stejným, u žen přechýleným příjmením je ve většině případů prakticky totožný s celkovým poměrem žen a mužů v České republice. Zatímco na konci roku 2016 bylo v Česku o 3,41 procenta více žen než mužů, největší rozdíl bychom našli v páru Dvořáková-Dvořák, nejmenší naopak v páru Procházková-Procházka,“ uvedl tým projektu Česko v datech, který data o příjmeních shromáždil a zpracoval.
Největší počet Nováků žije ve Středočeském kraji – 10796. Nejvíce Nováků na počet obyvatel je v Jihočeském kraji a Kraji Vysočina, na- opak nejméně v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Specifické příjmení, tedy to, které se mezi nejpoužívanější dvacítku v jiném regionu nedostalo, má skoro každý kraj. V Moravskoslezském kraji je to například Holub a Holubová, v Plzeňském kraji je běžné příjmení Soukup či Soukupová, v Olomouckém kraji bydlí zase více Zatloukalů.
V Jihočeském kraji se mezi nejčastější příjmení dostali Zemanovi a Kolářovi, v Karlovarském kraji Křížovi a v Královéhradeckém kraji Hanušovi. Speciální postavení mezi dvacítkou nejčastějších příjmení v tuzemsku představuje jméno Krejčí. To je sice 18.nejčetnější, může ale vyjadřovat mužskou i ženskou variantu. S příjmením Krejčí u nás žije přes 12 200 lidí, zatímco Krejčová má v dokladech zapsáno 5500 žen. Takový nepoměr není u žádné jiné dvojice příjmení.
Novák, Nowak, ale i NovakTaké v sousedním Polsku je nejběžnějším příjmením Nowak, ve Slovinsku zase Novak. Například v Maďarsku má nejvíce lidí příjmení Nagy (velký), v Itálii Rossi (červený), v Rusku Smirnov (odvozeno od mírný) a v Turecku Yilmaz (statečný). Velké množství příjmení vzniklo z řemesel či povolání, například „mlynář“ je nejčastějším příjmení v Německu (Müller), Švýcarsku (Müller) či na Ukrajině (Melnyk). V Británii a Lucembursku je dnes nejběžnějším příjmením „kovář” – Smith (Británie) a Schmit (Lucembursko). Vyplývá to z mapy nejčastějších evropských příjmení, jejímž autorem je Čech Jakub Marian. Zajímavý význam mají i česká příjmení. U některých příjmení - Černý, Veselý, Krejčí - je to celkem jasné. Například Novák ale znamená nový usedlík v obci, případně také švec šijící pouze novou obuv, odmítající opravovat tu starou, Svoboda pak svobodný sedlák, obyvatel svobodné vesnice, udatný hrdina. Novotný je zase osoba přinášející novoty, také neznámý, nový. Dvořák zase znamená člověk ze dvora, hospodář na velké usedlosti. Často také sedlák ze dvora osvobozeného od závazků k vrchnosti. Procházka je pak řezník procházející vesnice a hledající vhodný dobytek nebo také sedlák či poddaný, který zběhl z gruntu a později se na něj vrátil. Pokud se jmenujete Horák, jste osoba přicházející z hor či kopců, svého času používané také jako urážka pro zaostalého nebo nevychovaného člověka. |
