Na sídlišti Bohnice se nachází nejdelší panelový dům v Česku. Tři sta metrů dlouhá budova s osmnácti vchody v Zelenohorské ulici zde spolu s podobně obrovitými paneláky v Poznaňské, Krynické a Feřtekově ulici tvoří iluzi novodobých hradeb na okraji Prahy.
„To také podnítilo v sedmdesátých a osmdesátých letech vznik městské legendy o tom, že pás sídlišť typu Bohnice vznikl jako bariéra pro případný atomový útok na hlavní město,“ uvádí místostarosta Praha 8 Jiří Vítek v aktuálním čísle místního zpravodaje.
Přikládat pražským sídlištním budovám větší význam, než skutečně mají, je fenomén, který se do hovorů mezi Pražany vkrádá s železnou pravidelností. Své o tom ví také folklorista a odborník na městské legendy Petr Janeček. To, že do sebe obrovité paneláky na Jižním Městě či v Bohnicích zapadají a tvoří ochranný val, je však podle něj historka, která se vypráví většinou v hospodách po pěti pivech.
„Tohle panelákové domino navíc nemusí chránit jen Prahu před výbuchem bomby blízko jeho hranic, ale i naopak. Pokud by údajně dopadla jaderná puma doprostřed metropole, byl by v bezpečí okolní venkov,“ usmívá se Janeček.
Samostatnou kapitolou je historka o kačerovském věžáku, který stojí jen několik metrů od dálnice D1. Po téhle spojnici by totiž podle legend mohli tehdejší narušitelé bez problému dál dojet až k tehdejšímu ústřednímu výboru komunistické strany. „To ale straníci nemohli dovolit. Zbudovali tu proto tuhle vysokou obytnou budovu, kterou by bylo v případě potřeby možné odpálit a shodit ji napříč přes dopravní tepnu. Zde by vytvořila jakousi hráz,“ dodává Janeček s tím, že se tento příběh některým Pražanům svého času jen těžko vymlouval. „Oblíbeným argumentem pravosti tvrzení byl fakt, že nájemníci díky riziku, které jim hrozí, platí menší nájemné,“ doplňuje.
