„Je skvělou zprávou, že díky novým technologiím můžeme znovu využít takový symbolický vodní zdroj, jakým je pro Prahu Vltava,“ uvedl Hlubuček.
Vodárna je v podstatě už babička. Její příběh se začal psát v roce 1925, kdy na břehu Vltavy započala stavba objektu podle projektu architekta Antonína Engela. Hotovo bylo za čtyři roky. Výkon vodárny tehdy činil 35–40 tisíc kubických metrů vody za jeden den. Objekt byl za dobu existence několikrát vylepšen, dostavěn a rekonstruován. Postupem času úpravna získala nové a lepší filtrační technologie. Pak ale přišel rok 2002. Velká voda úpravnu vyřadila z provozu. Od té doby sloužila jen jako záložní vodní zdroj pro případ výpadku úpraven Želivka nebo Káraný.
Na Floru povede nový tunel
|
„Pravidelně každý rok jsme úpravnu vody uváděli zhruba na měsíc do zkušebního provozu. Znamenalo to, že jsme museli provádět důsledné ředění právě s želiveckou a káranskou vodou. V dnešní podobě může podolská úpravna dodávat sama do sítě, protože splňuje všechny limity,“ uvedl ředitel společnosti Pražské vodovody a kanalizace Petr Mrkos.
Významné změny doznala technologie úpravy vody, která spočívá v doplnění sorpčního stupně (viz rozhovor) a hygienického zabezpečení pitné vody kombinací UV záření a dávkování chloru. Celkový výkon nového uspořádání úpravny představuje až 1200 litrů za sekundu.
Uhlí. Nová technologieRekonstrukce Podolské vodárny zahrnovala nejen opravu stávajících technologií, ale také zavádění nových. „Proběhla kompletní rekonstrukce čiřičů (nádrže s vertikálním průtokem – pozn. redakce), byla rekonstruována i čerpací stanice. Ale nejdůležitější část nové technologie je zavedení filtrace skrz aktivní uhlí, která doplnila původní pískovou filtraci,“ říká pro deník Metro ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos. Proč bylo potřeba doplnit filtraci o aktivní uhlí? Písková filtrace odstraní většinu hrubých nečistot, ale už ne pesticidní látky. To dokáže právě aktivní uhlí. Jak čištění vody přes uhlí funguje? Uhlí je v podstatě porézní materiál, který má vysokou sorpční schopnost. Je to podobné jako u černého uhlí, které si člověk dá, když má zažívací potíže. Uhlí na sebe váže zmiňované pesticidní látky. Velmi zjednodušeně to funguje jako u klasického filtru u bazénu. Uhlí je na dně van a voda přes ně protéká. Během toho se pesticidní látky vstřebávají. Jakou část Prahy bude vodárna zásobovat? Úprava vody zatím nepojede na maximální kapacitu. Výkon se v první fázi bude pohybovat v objemu 400 až 500litrů za sekundu. To znamená, že to bude zásobovat přibližně 14 procent obyvatel. Vodu z Podolí podle potřeby centrální dispečink vodohospodářů dodává do vodojemů Flora, Karlov, Zelená liška, Laurová a Bruska. Podle technologické potřeby pak bude míchána s vodou z ostatních pražských zdrojů, tedy zKáraného a ze Želivky. Poznají lidé, že pijí vodu z Podolí? Záleží na tom, jak blízko odběratelé bydlí, podle toho budou mít větší, nebo menší mix, ale nebudou schopni poznat rozdíl. Jak nyní bude vypadat denní chleba pracovníků v úpravně? Celá technologie je řízena z moderního velína, kde se většina procesů spouští automaticky, ale i tak tu musí být pravidelný dohled nad tím, zda vše správně funguje. |
