Kyselina hyaluronová. Slyšíte to v každé druhé reklamě na kosmetiku. Jedná se o důležitou složku kosmetických krémů a dalších výrobků tohoto druhu.
Více virů, méně kosmetiky
Jeden z největších světových producentů této látky, česká společnost Contipro, zaznamenala loni, když koronavirus zasáhl Evropu, téměř třicetiprocentní propad. Důvod byl nasnadě. Lidé přestali víc používat vůně, krémy, rtěnky, zkrátka vše, co k životu nezbytně nepotřebují, co však k normálnímu životu patří. Protože se hitem doby stala práce z domova, zapustil v českých domácnostech výrazněji takzvaný pyžamový efekt. Kdo nemusel, a nechtěl, ten si přizpůsobil denní provoz domácím podmínkám.
Návrat k horšímu
Přibližně o deset procent se snížily od začátku epidemie prodeje dekorativní kosmetiky. O něco lépe na tom byly deodoranty, těch si Češi kupovali „jen“ o sedm procent míň než v běžných časech. Více se prodávaly krémy na pokožku, lidé si jimi totiž po dezinfekci více chránili ruce. |
„Někteří zpohodlněli natolik, že omezili osobní hygienu. Přibližně pět procent Čechů se v době pandemie mylo méně než obvykle,“ rekapituluje Ipsos výsledky průzkumu, jenž mapoval změny denního rytmu a stravovacích návyků od loňského nástupu koronaviru až doteď.
Moraváci se myli mnohem častěji
Co je na výsledcích nejpřekvapivější, stavidla hygieny nejvíc „zdvihli“ vysokoškolsky vzdělaní lidé a lidé se základním vzděláním. Naopak středoškoláci o sebe dbali. Nejvíce hygienu omezili mladí ve věku 18 až 26 let. „Každý pátý z nich pak přiznal, že koronavirová pandemie měla negativní vliv na jejich osobní hygienu,“ uvádí Ipsos.
Co vedlo Čechy k tomu, že mýdlo a kartáček na zuby přestaly být jejich nerozlučným průvodcem pandemií? Nejčastěji jsme sváděli neochotu vlézt do sprchy na společenskou izolaci. Z odpovědí je také zřejmé, že většinu hygienických návyků si uchovali spíše obyvatelé Moravy než například lidé z hlavního města. Na každodenní sprchování rezignovalo asi osm procent lidí žijících v Praze, zatímco na Moravě to byla pouhá tři procenta. V případě české části republiky představovali sprchoví lenoši pět procent populace. Za normálních okolností vlezou alespoň jednou denně pod sprchu dvě třetiny lidí.
Nesportuji, nesmrdím
Téměř polovina z více než tisícovky dotazovaných se přiznala, že když ten den stejně neměla v plánu vidět jiné lidi, neměla dostatečnou motivaci se umýt. Třetina pak uvedla jako hlavní důvod ztrátu dřívějšího pravidelného rytmu. Třináct procent lidí se přestalo sprchovat, když omezilo své sportovní aktivity, a tedy i pocení. Každý desátý Čech přiznal, že během home office prostě zlenivěl.
