metro.cz

Počasí v Praze

13 °C / 16 °C

Čtvrtek 13. června 2024. Svátek má Antonín

GALERIE: Trasa metra A má nejprudší sklon a nejhlubší stanici

  10:54
Za dobou výstavby pražského áčka se vystřídalo třináct primátorů. Jen čtyři z nich měli dosud štěstí, že se ve své kariéře mohli mezi prvními zúčastnit jízdy v nově otvíraných úsecích. Zdeněk Zuska, František Štafa, Jaroslav Kořán, Pavel Bém a tou pátou, která otevře čtyři nové stanice v pondělí, bude primátorka Adriana Krnáčová. Trasa se postupně uváděla do provozu v letech 1978 až 2006.
Slavnostní zahájení provozu metra do stanice Depo Hostivař 26. května 2006....

Slavnostní zahájení provozu metra do stanice Depo Hostivař 26. května 2006. Zleva starosta Prahy 10 Milan Richter, náměstek primátora Jan Bürgermeister, primátor Pavel Bém a radní pro dopravu Radovan Šteiner. Zcela vpravo sleduje náměstek primátora Petr Hulinský. | foto: DP PrahaMetro.cz

Nový úsek metra A

Pro veřejnost bude provoz na novém úseku trasy metra A zahájen v pondělí 6. dubna od 15 hodin. Jeho délka je 5,694 km.

  • Ze stanice Dejvická metro pokračuje do stanice
  • Bořislavka
  • Nádraží Veleslavín
  • Petřiny
  • Nemocnice Motol

Nejstarší trasou pražského metra je sice céčko, ale trasa A se může pochlubit nejstarší stanicí. Jmenuje se Klárov. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Není divu, dlouhá léta byla tajná a sloužila jako kryt a ani dnes sem soupravy podzemní dráhy nezajíždějí. Se sousední Malostranskou je jen propojena chodbou.

Stanici stavěli v letech 1952 až 1959 nedaleko Strakovy akademie - Úřadu vlády. Na dlouhých osm let tehdy dokonce přestaly jezdit mezi Klárovem a Čechovým mostem tramvaje, aby stavbařům nikdo nekoukal přes rameno.

„Stavba sice stanici připomíná, ale budovala se v době, kdy neexistoval žádná oficiální koncepce pražské podzemní dráhy a dnešní metro se začalo budovat až mnohem později,“ upozorňuje vedoucí archivu dopravního podniku Pavel Fojtík. A také kolem stavby existuje spousta více či méně reálných konspiračních teorií.

Že se jednalo spíše o tajný kryt, než o stanice potvrzuje i to, že se při stavbě současného metra nikdo nepokusil stanici metra připojit, a tak přece jen primát nejstarší trasy patří céčku.

Áčko se začalo razit mezi Dejvicemi a Hradčanskou

Výstavba první části trasy A byla zahájena v roce 1973 a otevřena byla 12. srpna 1978, jako druhý úsek pražského metra. Tento první úsek trasy A vedl mezi stanicemi Leninova (dnešní Dejvická) a Náměstí Míru. Byl dlouhý 4,7 km a měl sedm stanic.

Na trase A metro také poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. Vznikl tak první podchod pražského metra pod Vltavou, který se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum.

Nejhlubší stanice

Vinohrady mají i další primát pražského metra.

  • Stanice Náměstí Míru je nejhlubší v celé síti metra.
  • Eskalátory překonávají výšku 43,55 metru.

Za socialismu v době horečného budování sídlišti, kdy autobusy a tramvaje nestačili vozit Pražany, měla stavba metra velkou prioritu. Svědčí o tom i to, že se stavěly dva úseky najednou. S pokračování trasy C z Kačerova na Háje se zároveň stavělo i pokračování áčka z Náměstí Míru na Želivského.

Stavba začala v roce 1976 a první prodloužení bylo otevřeno 19. prosince 1980, necelé dva měsíce po otevření prodloužení C na Háje. Na další pokračování si lidé na východě Prahy museli počkat déle, až do 11. července 1987. Novou konečnou se stala stanice Strašnická a 4. července 1990 se konečná posunula až na Skalku.

Zatím naposledy se áčko prodloužilo 26. května 2006 do stanice Depo Hostivař. Trasa se sice prodloužila jen o jedinou stanici, ale je díky využití již existující spojky do depa je vedena po povrchu.

Jak se rodila trasa A metra

Výstavba začala 20. února 1973 ražbou tunelů mezi stanicemi Leninova (nyní Dejvická) a Hradčanská.

  • 12. 8. 1978 Zahájení provozu trasy A Leninova (nyní Dejvická) – Náměstí Míru (Leninova, Hradčanská, Malostranská, Staroměstská, Můstek, Muzeum, Náměstí Míru).
  • 19. 12. 1980 Zahájení provozu v úseku Náměstí Míru – Želivského (stanice Jiřího z Poděbrad, Flora, Želivského).
  • 17. 10. 1985 Zahájení manipulačního provozu bez cestujících Želivského – depo Hostivař.
  • 11. 7. 1987 Prodloužení do stanice Strašnická.
  • 4. 7. 1990 Prodloužení do stanice Skalka.
  • 26. 5. 2006 Prodloužení do stanice Depo Hostivař.

Autor: Robert Oppelt

Hlavní zprávy

Benjamin Netanjahu je pro Izrael větší hrozba než Hamás, říká muž, který sloužil v Gaze

vydáno 13. června 2024  18:20

David Shorf sloužil v izraelské armádě, byl zástupcem šéfredaktora Lidových novin, hrál v kapele Raketa Bořka Slezáčka, nyní se pohybuje v marketingu,...  celý článek

Pořádná kontrola spotřeby je lepší než další solární panely na střeše, radí odborník

vydáno 13. června 2024  10:02

Zjednodušení instalací fotovoltaických elektráren a jejich vzájemné propojení mezi soukromými osobami nebo třeba obcemi zajistilo boom střešních...  celý článek

Zelená oáza v pražské Troji slaví kulaté výročí. O rostliny uvnitř se starají i potápěči

vydáno 12. června 2024  18:27

Skleník Fata Morgana zná velmi dobře. V Botanické zahradě hl. m. Prahy pracuje přes dvanáct let. Začínal tu jako brigádník, nyní zahradu vede. Bohumil...  celý článek

Švýcarský architekt Boltshauser poprvé vystavuje na jihu Čech i v Česku

vydáno 13. června 2024  19:35

Českobudějovický Dům umění dnes otevřel expozici s díly švýcarského architekta Rogera Boltshausera s názvem Response (odpověď). Je to jeho první výstava...  celý článek