Nový úsek metra APro veřejnost bude provoz na novém úseku trasy metra A zahájen v pondělí 6. dubna od 15 hodin. Jeho délka je 5,694 km.
|
Když před více než čtyřmi desetiletími 9. května 1974 začalo jezdit první metro, vypadala sláva organizovaná komunistickou stranou a komunistickou vládou úplně jinak. „Začátek provozu metra byl největší přelom v dopravní historii města,“ říká historik dopravy Pavel Fojtík. Dnes si asi jen těžko dokážeme představit dopravu v hlavním městě bez podzemní dráhy. „Pražská doprava byla před vznikem metra extrémně přetížená, v mnohém připomínala situaci ze srpna 2002, kdy metro vyřadila velká voda,“ vzpomíná Fojtík.
Stačí si jen uvědomit, že všichni, kdo cestovali z Prahy 4 do centra, museli tehdy projet Bělehradskou ulicí nebo přes Karlovo náměstí, protože Nuselský most ještě neexistoval. Centrem města tehdy jezdily kromě tramvají také autobusy.
Pásku přestřihl generální tajemník Husák
Slavnostní otevření nového metra se odehrálo ve stanici Kačerov, kde tehdejší generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustáv Husák slavnostně přestřihl pásku. Provizorní tribuna byla tehdy v místech, kde nyní stojí stánky s pizzou a slavnostní hosté kromě tehdejší politické elity stálí na nynější konečné a zároveň parkovišti autobusů MHD. Ostatní, kteří nebyli pozváni a chtěli vidět, mohli se dívat na svahu u domů na konci dnešní Jihlavské ulice. První souprava obsazená pouze vybranými hosty se tak mohla vydat na jízdu směrem do centra.
„První den bylo pro obrovský zájem návštěvníků metra jen pro zvané. Lidé dostávali kartonové lístky s vyznačenou hodinou, kdy se mohli metrem svézt,“ vzpomíná Fojtík. Skutečný začátek provozu se tak odehrál až o den později, kdy v pět hodin ráno začalo metro normálně vozit cestující do práce.
Ve stanicích byly turnikety na mince
Tehdejší metro bylo úplně jiné než dnes. V roce 1974 se do něj vstupovalo turnikety, do kterých se vhazovala korunová mince. Také cestujících bylo z dnešního pohledu mnohem méně. Z Kačerova na Sokolovskou (stanice Florenc se tak jmenovala až do roku 1990) jezdily soupravy pouze se třemi vagony. Na dnešní počet pěti se rozrostly až o pět let později.
Také zaměstnanci metra vypadali jinak. Jejich uniformy měly na rozdíl od modrých uniforem ostatních zaměstnanců dopravního podniku barvu hnědou. Metro také v mnohém připomínalo vlak, na každém nástupišti totiž stával výpravčí se zelenou plácačkou.
Rovněž stavba metra měla v totalitních dobách výraznější prioritu než dnes. Výstavba metra se platila ze státních peněz, ne z chudé městské kasy.
Další část trasy C se otevřela na sídliště Jižním Město
Kromě céčka se budovalo také áčko a první prodloužení trasy C z Kačerova do stanice Kosmonautů (nyní Háje) se čtyřmi novými stanicemi. Tento úsek opět otevřeli představitelé tehdejšího režimu na výročí VŘSR 7. listopadu 1980. Všechny stanice měly tehdy povinně ideologické názvy - Primátora Vacka (Roztyly), Budovatelů (Chodov), Družby (Opatov) a Kosmonautů (Háje).
Poprvé se jelo pod Vltavou – ze Sokolovské do Fučíkovy
Za čtyři roky céčko Pražany odvezlo ještě o kus dále. Třetího listopadu 1984 projelo céčko poprvé tunelem pod Vltavou a přibyly dvě nové stanice Vltavská a Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice).
Až na dnešní délku se trasa C prodlužovala ještě dvakrát - čtvrtý úsek metra se stavěl na dvakrát. Nejdál se 26. června 2004 prodloužil do stanice Ládví a 8. května 2008 až na dnešní konečnou v Letňanech.