Technická správa komunikací (TSK) tehdy přišla se skvělým řešením. U přechodu pro chodce u Nemocnice Na Františku dala nainstalovat bezkontaktní tlačítko, které chodcům od té doby zajišťuje zelenou bez nutnosti cokoli mačkat.
„Pokud se zařízení osvědčí, mohlo by se následně objevit na frekventovaných pražských křižovatkách. Například u Muzea, u I. P. Pavlova nebo Karlova mostu,“ vyjmenovával tehdejší náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.
Bezdotykově i u Lišky
Dvojice bezdotykových prototypů na Dvořákově nábřeží funguje do dnešních dnů zcela přesně. Díky infračervenému čidlu a mikrovlnnému radaru uvnitř zařízení chodci stačí místo stisknutí, které je však také možné, před knoflíkem jen krátce podržet ruku či mávnout. Ještě v listopadu loňského roku mělo město s tlačítky velké plány. Zařízení měla být osazena na padesátce pražských křižovatek. Kupříkladu na křižovatce ulic Děkanská vinice a Na Pankráci to měly být hned dvě desítky zařízení. Více než desítka jich pak měla přibýt na dalších sedmi křižovatkách, mimo jiné ulic Olbrachtova a Na Strži, Novodvorská a Zálesí nebo Budějovické s ulicí Za Zelenou liškou. Jednou z hlavních podmínek bylo pouze to, aby nebylo nutné na stávajících stožárech semaforů provádět jakékoli úpravy.
Chytré tlačítko je dražší
U zeber
|
Podle zjištění deníku Metro ale na realizaci ambiciózního plánu jednoduše nedojde. „Bezkontaktní tlačítka v tuto chvíli neinstalujeme. Obnovy technologie světelných signalizačních zařízení řešíme paušální cenou, která obsahuje velkoprostorová tlačítka, která se dají stisknout například loktem,“ vysvětluje pro deník Metro mluvčí TSK Barbora Lišková s tím, že instalace bezkontaktních tlačítek je podstatně nákladnější. „Pro rozvoj a instalaci nových technologií chceme využít dotační programy, které však takové formy tlačítek nepodporují. Proto rozvoj zaměřujeme na oblasti, které jsou dotačně podporovány,“ dodává Lišková.
V tuzemsku se používají zatím jen mechanická kontaktní tlačítka, která vyžadují pro stisknutí fyzický kontakt. V Praze jich je osazeno více než tisíc. Podobná bezdotyková zařízení jako to na Františku běžně využívají třeba v Austrálii. Tento typ by ale nesplnil pražské normy.