Inflace zdražila potraviny o desítky procent. Ačkoli některé ceny již klesají, za mnohé druhy potravin teď platíme o poznání víc než jsem platili před rokem nebo rokem a půl. Jenže na našem hospodaření s nimi se to vždy neprojevuje.
Nedojídají děti i dospělí
Servírka na zahrádce jedné z restaurací v pražských Holešovicích odnáší talíře rodinného oběda. Na jednom je asi polovina původní porce brambor, na dalším zbytek zeleného salátu, na dětských talířích nedojedené dvě tři lžíce špaget. „Někdy tomu moc nerozumím,“ krčí servírka rameny. S cenami musely restaurace, nejen tato, za poslední rok dva o dost nahoru, zákazníci tolik nehýří a celkově jich ubylo. „Dají za porci něco mezi sto padesáti až dvěma sty korunami, těch, kteří pak porce nedojedí, je kupodivu dost,“ podotýká obsluhující žena.
Celosvětově se vyplýtvá asi jedna třetina vyprodukovaných potravin a vyrobeného jídla. V Evropské unii se podle posledních dat ročně nevyužije asi dvacet procent jídla. Jak ukazují studie, největšími plýtvači jsou domácnosti. Ve vyspělých zemích, kam se řadí i Česko, se jedná o desítky až stovky kilogramů znehodnocených potravin na hlavu. Česko figuruje ve statistikách s necelými 60 kilogramy na osobu.
Spořivé Brno je skoro o půlku pod českou normou
Technologická agentura ČR nedávno podpořila brněnský projekt, který se snažil zmapovat, co a proč lidé vyhazují a čím plýtvají nejčastěji. rozbory komunálního odpadu v 900 brněnských domácnostech přinesly velmi zajímavá data. „Obyvatel Brna vyhodí v průměru ročně do popelnice 37,4 kilogramu potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilogramu na osobu a rok. Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 procenta směsného komunálního odpadu,“ uvádí portál businessinfo.cz, který o průzkumu informoval.
Po intervencích došlo ke snížení v průměru o jedenáct procent. Přepočteno na obyvatele, ve směsném komunálním odpadu skončilo 33,3 kilogramu potravinového odpadu za rok.
Kanalizace na nás „práskne“ všechny hříchy
Rozborem odpadních vod zjistíme, kolik se kde konzumuje kokainu anebo jak moc užíváme antibiotika. Dá se z toho i zmapovat, jak plýtváme či neplýtváme jídlem. Z vody a kanalizace vyplývá, že každé třetí dítě a mladistvý z hlavního města stále vyhazují zbytky jídel do záchodu, což je alarmující zjištění vzhledem k množství potravinového odpadu v naší společnosti.
„Tyto návyky si často osvojují z domova, kde kopírují chování ostatních členů domácnosti, včetně svých rodičů,“ upozorňuje Eva Waldaufová z výzkumné agentury NMS Market Research. Velkou bolestí je především vylévání tuků do záchodů. Ty se totiž lepí na stěny potrubí, vytvářejí tukové zátky a způsobují ucpávání odvodní kanalizace.
