„Poplatek za jednu noc strávenou na pražské záchytné stanici činí tři tisíce korun, tuto částku ale uhradí asi jen čtvrtina klientů, což je srovnatelné se záchytnými stanicemi v ostatních městech. Od roku 2013 se vyšplhala dlužná částka za neuhrazené pobyty na 60 milionů korun. Klienty jsou ale minimálně z dvaceti procent osoby bez domova a dlužné částky se tak dají jen velmi těžko vymáhat,“ říká mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Astra 150
V metropoli zajišťuje svoz podnapilých osob již patnáctým rokem speciální hlídka pražských strážníků. Říká se jí Astra 150 a kmenovou základnu má tato skupina sestávající z osmi speciálně vycvičených odborníků na obvodním ředitelství v Praze 1. „Ale svoz zajišťuje pro celou oblast Prahy ve 24hodinovém režimu. Jedná se o jedinou hlídku s působností po celém území Prahy, která je součástí obvodního ředitelství. Celoplošnou působnost mají vedle Astry 150 pouze strážníci z Hlídkového útvaru, Útvaru psovodů a Poříčního útvaru. Strážníci z této hlídky patří k nejstabilnějším u městské policie vůbec,“ vysvětluje pro deník Metro mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.
Podnapilí
|
Kolegové podle ní říkají, že přestože se jedná v podstatě o stereotypní činnost, je pestrá škálou lidí, se kterými se při ní potkávají. „Zažili s nimi jak smutné, tak úsměvné příběhy, a nejen proto mají tuto práci rádi a neměnili by,“ dodává Seifertová.
Promile nerozhodují
Aby osoba mohla být převezena do protialkoholní záchytné stanice, musí splňovat určitá kritéria. Podle Seifertové to ale nejsou promile alkoholu v krvi, která by hrála nějak zásadnější roli. Každé tělo totiž reaguje na přítomnost alkoholu jinak. „Typickým příkladem klienta je taková osoba, která neovládá své chování, často vzbuzuje veřejné pohoršení, ohrožuje nejen svoji bezpečnost, ale je nebezpečná také pro okolí. Nebo svým jednáním třeba poškozuje veřejné zařízení. Nesmí být ale nijak zraněna. Pokud by tomu tak bylo, hlídka okamžitě volá na pomoc záchrannou službu. Pak je posouzení na zdravotnících,“ popisuje Seifertová.
Bohužel se velmi často stává, že je kapacita záchytky velmi brzy naplněna. „V takové chvíli je pak hlavní snahou strážníků opilé osoby takzvaně rozchodit, tedy pokusit se o to, aby dotyčný zvládl sám cestu domů. Další variantou je snaha získat kontakt na osobu blízkou, aby si opilého příbuzného převzala a odvedla domů. V případech, kdy se to nepodaří, musí strážníci opilého člověka předat záchranné službě. V nejednom případě pak hlídka asistuje u jeho převozu do nemocnice, protože jsou dotyční agresivní,“ doplňuje Seifertová.
Striptýz jako pomsta
Skladba klientů putujících na pražskou záchytku bývá velmi pestrá. Běžně se tak podle strážníků stává, že se během jedné noci sveze speciálně upraveným vozem na převoz opilců bezdomovec, vrcholový manažer nebo cizinec. Pod obraz se opíjejí hlavně muži a nezřídka se jedná o účastníky nejrůznějších oslav. „Osobně jsem byla u případu cizince, který se opil na letišti a místo toho, aby nasedl do letadla, putoval na záchytku. Ráno byl velmi překvapen, kde se ocitl,“ vzpomíná Seifertová.
Tím ale její výčet tragikomických situací nekončí. „Také si pamatuji na opilou urostlou ženu, která byla velmi agresivní a dvoučlenná hlídka měla velký problém ji dostat do vozidla. Ženě se skoro třemi promile se převoz na záchytnou stanici velmi nelíbil, i přes množství vypitého alkoholu se strážníkům chtěla pomstít. Přestože byla připoutána, svlékla se donaha a pak obvinila strážníky ze znásilnění. Vůz byl naštěstí v té chvíli monitorován Gopro kamerou,“ usmívá se Seifertová.
Modernější záchytka
|