„Vzchop se!“ Jestřábův vzkaz už v žižkovském bytě dávno není

Včera tu pokřtili první díl nového sešitového vyprávění kreslených Rychlých šípů. V bytě žižkovského činžáku v Křišťanově ulici 18, který byl dlouhých osmnáct let zapečetěn. Když v roce 1999 „otec“ Mirka Dušína, Jindry Hojera, Jarky Metelky, Červenáčka a Rychlonožky zemřel, táhly se soudní spory o jeho dědictví. Nakonec notářskou pásku strhli členové Skautské nadace Jaroslava Foglara. V roce 2018 objevili byt v původním stavu, tak, jak jej spisovatel a skautský vedoucí s přezdívkou Jestřáb zanechal při odchodu do nemocnice.

Milý Petře! „Píše mi hodně čtenářů z Prahy, ale ještě nikdo mi nenapsal ze Spálené ulice,“ odpověděl v lednu 1994 Jaroslav Foglar na můj dopis, ve kterém mu píšu, že máme podobný skautský oddíl, jako je v románu Poklad černého delfína. Takových dopisů přitom dostával v osmdesátých a devadesátých letech desetitisíce! A na každý odepsal. Každý si schoval. Neskutečné. Jeho knihy jsme s kamarády z Prahy 1 milovali, pátrali jsme po Vontech, každé odpoledne šmejdili po Stínadlech. Dopis napsal na stroji v žižkovském bytě, kam jsem se téměř po třiceti letech podíval. Díky, Jestřábe! Petr Holeček, šéfredaktor deníku Metro

„Všechno si schovával, barevné papíry z papírnictví, kde pracoval, dopisy od čtenářů, rukopisy, poznámky, bloky. Bylo toho hrozně moc,“ vzpomíná Roman Šantora, skautský historik z nadace. Do Památníku národního písemnictví odvezli skauti mnoho „banánovek“ s jeho odkazem. Skautská organizace se nyní o byt stará a zve sem stipendisty – spisovatele, překladatele a komiksové tvůrce, aby zde ve zrekonstruovaných prostorech zbavených osobních věcí i původního vybavení tvořili. A nasáli tvůrčího ducha, který vane z žižkovských dvorků, ale i z bytu samotného.

Přece však něco z místa, kde Foglar v letech 1978 až 1999 žil a pracoval, zbylo. Parkety, linoleum, balkon, koupelna, skříně v šatně. Ty nádherně voní starými časy. Starými novinami, lepidlem, snad i přípravky proti molům. Vlastně je zde pořád cítit duch tohoto čiperného chlapíka, který v bytě žil i se svou maminkou. Ta jeho život velmi ovlivnila, ať už v dobrém, či špatném smyslu, a zemřela ve 102 letech. Pak už Foglar žil ve stísněném 2+1 sám.

Na dveřích je stále přilepený papírek upozorňující návštěvy, aby nezvonily do devíti ráno ani po šesté večer. A že nezvaným hostům Jestřáb nevěnuje více než deset minut. „Na plakátu naproti posteli měl nalepenou cedulku s heslem Škoda každé minuty! A na hraně stolu měl nápis Vzchop se! V závěru života mu už ubývalo sil, ale tyto vlastní vzkazy ho vždycky přivedly k životu,“ vzpomíná Šantora na den, kdy dveře bytu po letech otevřeli, a dodal:. „V kuchyni byly ještě konzervy s párky, vedle postele visel župan, na balkoně se větraly tenisky.“

Rychlé šípy nově Budou vycházet sešity Rychlých šípů spojující klasické komiksy s příběhy ze světa Jaroslava Foglara s novými kusy od současných tvůrců. K vydání budou vždy jednou za čtvrt roku, skautská nadace a Albatros mají v plánu minimálně osm dílů. Komiksy mají odkrývat nevysvětlená tajemství či příhody vedlejších postav.