Podle scénáře instruktorů postihly po 10.00 ve vyhlídkové části věže zdravotní problémy pacienta středního věku. Výtah nefungoval. Záchranáři dorazili na místo v několika skupinách. Dvoučlenné týmy musely vyběhnout do zhruba 90 metrů. Na cestě je čekalo 736 schodů. Měli s sebou vždy dva batohy s lékařskými potřebami a zařízením pro sledování životních funkcí pacienta. Na sobě měli také zařízení sledující jejich tepovou frekvenci. Cvičení se odehrálo za běžného provozu televizní věže, ve které je také restaurace, hotel a vyhlídka. Na recepci tedy přicházeli návštěvníci a jezdili nahoru výtahem.
Záchranáři si sáhli na dno
Záchranáři do poslední chvíle netušili, co je čeká. Několik minut běželi temným schodištěm. V patře, kde je vyhlídka, pak museli řešit situaci na speciální figuríně. Střídali se při stlačování hrudníku, dávali pacientovi nitrožilně adrenalin a museli také použít defibrilátor, se kterým se obnovuje práce srdce elektrickým výbojem. Přitom je sledovali instruktoři a zaznamenávali jejich postup, reakce a vzájemnou komunikaci. Dvojici záchranářů po několika minutách instruktor zastavil a řešil s nimi další postup.
Podle instruktora nikdo neselhal. „Všichni si sáhli na dno svých fyzických možností a poskytli adekvátní péči,“ řekl jeden z vedoucích zásahu. Podle něj se sledovala zejména frekvence a hloubka stlačení hrudníku. „Je to ten nejdůležitější faktor resuscitace vůbec,“ dodal.
Fyzické vyčerpání mohlo mít vliv na rozhodování
Součástí testu bylo také sledování vlivu vyčerpání při výběhu schodiště na následné řešení situace. Hlavně také psychologická část akce - jak dlouho se záchranáři v takové chvíli rozhodují a jak řeší odborné záležitosti.
Nastavení pravidel vycházejí podle instruktora z doporučení evropské resuscitační rady z roku 2010. Ačkoliv měl k jednotlivým zásahům komentáře, byly to podle něj spíš rady do budoucna a účastníky nakonec pochválil. Potvrdilo se podle něj, že čeští záchranáři jsou na evropské špičce. Konečné vyhodnocení dvoudenní akce se chystá na neděli.
