Tento fenomén zvaný „diet culture“ se neustále proměňuje, je ale důležité nezapomenout na některé kontroverzní momenty nejen devadesátek, ale také prvních několika let jednadvacátého století.
Proanorektické výkřiky
„Nic nechutná tak dobře jako cítit se hubená,“ řekla v roce 2009 v rozhovoru pro magazín Women’s Wear Daily britská modelka Kate Mossová, kde uvedla, že citát je jedna z jejích manter. Výrok se okamžitě stal kontroverzním a modelka byla osočena z nabádání k poruchám příjmu potravy. Extrémní nároky na hubené postavy a splňování ideálů krásy tehdejší doby ale pokračovaly a přesunuly se také do filmového průmyslu. Například snímek Deník Bridget Jonesové zřejmě ublížil nejednomu divákovi. Tvůrci postavu reprezentují jako tlustou a většina vtipů odkazuje na její šířku a velikost oblečení 42.
Křivky jako symbol plodnosti
Na sociální síti TikTok se nedávno mimo jiné objevil trend „almond moms“, v překladu „mandlové mámy“. Slovní spojení proslavila matka modelek Gigi a Belly Hadidových, která velmi přísně hlídala diety svých dcer již od dětství a hladové Gigi dovolila si ke svačině vzít půlku jedné mandle a dlouze ji žvýkat.
Popularizace moderních diet se ale netýká jen prvních několika let 21. století, její začátky se datují ke konci 19. století, spolu s prvními výzkumy funkce metabolismu. Do té doby byly ženské křivky považovány za symbol plodnosti. Začátkem 20. století se objevily první kalorické tabulky, které odstartovaly v některých lidech pocit sebekontroly nad jídlem.
Sebeláska je mantra současnosti
I přesto, že se fenomén diet culture neustále proměňuje, žijeme v době, kdy mladá generace spíše hledá rady na sociálních sítích. Než aby šla za rodiči, porovnává se s ostatními influencery a jsou na ni kladeny mnohem větší nároky ze stran jejích vrstevníků.
Tak či tak, fenomén z tradičních „normálních“ velikostí XS-S a známých měr 90-60-90 polevil a zaobalil se pod pojmy sebepřijetí či sebeláska, které propagují influenceři.
Podle psycholožky Hany Hlobilové z on-line poradny Mojra je v posledních letech navíc kladen důraz na zvýšené povědomí o důležitosti sebeúcty a přijetí různorodosti tělesných typů.
„Média, sociální sítě a influenceři začali aktivně podporovat pohyb k přijetí vlastního těla a podporují myšlenku, že každé tělo je odlišné a hodnotné. Módní časopisy začaly zahrnovat různorodé typy těl a diskutovat o rozmanitých aspektech zdravého životního stylu namísto zaměření pouze na úbytek váhy. Nejde ale pouze o tisk, zdravý životní styl je velmi propagován i na sociálních sítích, kterým mohou důvěřovat mladí lidé. Postupně se ale přesunul i do škol, a to nejen napříč vyučovanými předměty formou osvěty, ale například větší rozmanitostí stravy v některých školních jídelnách,“ komentuje Hlobilová.
I filmový průmysl projevuje větší pozornost vůči vytváření reprezentativnějších postav, které reflektují různorodost tělesných typů a důraz kladou spíš na příběhy a osobnost herců než na jejich postavu. „I přesto však zůstává určitý tlak na tělesný vzhled stále přítomný, zejména na sociálních sítích, kde mohou být, a v praxi často jsou, nerealistické ideály stále propagovány,“ dodává Hlobilová.
Body positivity jako ideál krásy
Fenomén diet culture v současnosti v podstatě vystřídal pojem „body positivity“. To znamená, že je normální mít kila navíc, nosit větší velikosti než výše zmiňované a podobně. „Pojem body positivity má za cíl podporovat přijetí a lásku k různorodosti tělesných typů a bojovat proti normám krásy, které často vytvářejí nerealistická očekávání. Je důležité rozlišovat mezi tímto pojmem a podporou nezdravého životního stylu. Body pozitivita by měla podporovat různorodost tělesných typů a posilovat sebeúctu u lidí bez ohledu na jejich vzhled,“ míní Hlobilová.
Někteří influenceři však za trend „body positivity“ schovávají obezitu. „Zmiňovaná podpora obezity znamená akceptaci nebo propagaci zdravotních rizik spojených s tímto problémem,“ vysvětluje psycholožka.
Influenceři, kteří se prezentují jako zastánci zmiňovaného trendu, by měli dbát na to, aby jejich sdělení byla vyvážená a nedávala podporu nezdravému životnímu stylu.
„Je důležité si uvědomit, že body positivity neznamená ignorování zdravotních dopadů, které mohou být spojeny s nadváhou či obezitou. Je to spíše o uznání různorodosti těl a boji proti společenskému tlaku na dosažení určitého tělesného ideálu,“ uzavírá Hlobilová.
