Inflace je brutální jako čas. Nikam se před ní neschováte

„Věřím, že nakonec doplujeme na klidná dvě procenta,“ věštil v srpnu 2021 z křišťálové koule Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB). V té době se inflace oficiálně pohybovala na třech procentech. Hampl, současný šéf poradenských služeb pro finanční sektor společnosti KPMG, se v předpovědi opravdu sekl.

Běžnému spotřebiteli stačí vydat se na každodenní nákup do supermarketu, aby si spočítal, že ona dvě inflační procenta byla jen zbožným přáním. Houska kaiserka stála v jednom z velkých řetězců ještě začátkem tohoto roku 3,50 koruny. Minulý týden se její standardní cena potichoučku přehoupla na 4,50. Kilo hladké mouky se dalo na podzim pořídit i za 9,90 koruny. Současná cena je minimálně 12,90. Skutečné zvýšení je o skoro třicet procent u housky, u mouky o více než třicet procent. Spotřebitel si může o sedmiprocentním růstu cen nechat jen zdát.

Líp už bylo, zdražování bude realita tohoto roku
Ceny příklepových vrtaček a ferrari možná zůstaly na loňských úrovních. Inflaci totiž vnímá každý podle svého. Záleží na tom, co kupuje nejčastěji. Nejvíc dáváme do nákupního vozíku potraviny. Podle této komodity je ale inflace vesmírně vysoká a zdaleka převyšuje oficiální údaje. Ty v současnosti hovoří o přibližně sedmi procentech. Ekonomové se snaží nešířit paniku, přesto jejich předpovědi moc netěší.

„Zatímco ještě před rokem či dvěma se zdražování dotýkalo nejvíce motoristů, kuřáků a pravidelných konzumentů alkoholu, v současnosti se růstu cen nevyhne nikdo,“ konstatuje hlavní ekonomka Raiffeisenbanky Helena Horská. Zároveň nezastírá, že se zdražuje vše kolem nás. A určitě to není zdaleka konec. „Letos budou i z důvodu extrémně vysokých cen energií citelně zdražovat tepelně upravované potraviny a pokrmy, například pečivo a menu v restauracích,“ doplňuje celkový výčet pro deník Metro Horská.

Silný vítr v peněženkách zažíváme už několik měsíců na čerpacích stanicích. Tam se rozhodně nedá hovořit o šesti procentech, na nichž se v prosinci pohybovala oficiální inflace. „Meziroční růst pohonných hmot zůstává poblíž třiceti procent,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Ropa, plyn, elektřina tlačí brutálně na ceny
Ekonomika dlouho těžila z toho, že levná doprava umožňovala vyrábět kdejakou maličkost na druhém konci světa. Drahá ropa, ale i plyn a elektřina zasadily výrobcům těžkou ránu. Právě ceny energií nyní živí stále se zvyšující ceny konečných produktů. Když k tomu připočítáme lenost spotřebitelů, kteří si nechávají každou maličkost dopravit až na práh domu, výrobci i distributoři do těchto služeb promítají stále se zvyšující náklady a tím inflaci dále přiživují. „Zdrojem inflace jsou brutální nákladové tlaky,“ upozorňuje Oldřich Dědek, člen bankovní rady ČNB.

Rekordní Zimbabwe Inflace může mít nejrůznější přívlastky. Může být mírná, cválající i hyperinflace. Sami si zhodnoťte, jaká je ta naše. Proti inflaci v Zimbabwe v letech 2007 až 2009 byla ta německá po 1. světové válce (34 tisíc procent) svěžím vídeňským valčíkem. Zimbabwany drtilo znehodnocování peněz v neuvěřitelné výši 231 milionů procent. V roce 1998 ukousla inflace z úspor 10,7 procenta. O pět let později se pohybovala téměř na nule, představovala 0,1 procenta. Pořád je to ale zanedbatelné proti liberalizaci cen v roce 1991. Před 31 lety poskočily spotřebitelské ceny o hrozivých 56 procent nahoru. Ještě v roce 1993 to bylo 21 procent.