Koleno mě stále zlobí, tudíž lyžování o jarních prázdninách nepadalo ani do úvahy. Takže v klidu po svých a nejlépe po rovince. Třeboň se jevila jako ideální volba. Jako bonus v době, kdy se po městě a jeho okolí dalo v klidu projít, aniž by vás srazil zběsilý cyklista. Během tří dnů jsem toho stihl hodně, včetně cesty kolem Světa (myšleno procházku kolem rybníka). Nejen po ní řádně vyhládlo, bylo třeba načerpat zpět ztracené kalorie. Kde? Možností bylo méně než v „sezoně“, ale našly se. A protože mám rád ikonická místa, volba padla na hotel Bílý koníček. Vystavěn byl původně kolem roku 1544 jako lovecký zámek rodu Rožmberků. Jako o hospodě se o objektu poprvé píše v roce 1750. Na první pohled zaujme hlavně bílá fasáda, která je prvním dokladem použití renesančního slohu v Třeboni. Výjimečný je štít se střílnami ve tvaru klíčů. A udiveni budete i uvnitř. Nejen jídlem a chutným mokem z nedalekého pivovaru, ale třeba i historkou, že spisovatel Jan Werich v prostorách restaurace vymyslel postavu vodníka Čochtana.
Kameny zmizelých
|