Porotcům Radku Kašpárkovi, Janu Punčochářovi a Přemku Forejtovi jsem letos přišel na chuť jako nikdy. S manželkou jsme totiž letos sledovali nejen MasterChefa, ale i jakýsi spin-off tohohle počinu s názvem Souboj na talíři. Při jejich sledování jsem prožíval „guilty pleasure“ čili provinilé potěšení z pořadu, na který člověk kouká spíš tajně. U Souboje jsem oceňoval, že se na rozdíl od MasterChefa nebere vážně a neprohlašuje se za nejprestižnější show svého druhu na světě (to fakt z úst porotců zaznělo v posledním díle). Oba pořady jsem sledoval on-line na Voyu, takže jsem si je dovolil zařadit do naší internetové rubriky Strážce streamu.
Pavlíno, vrať se
Když vygooglujete články o finále MasterChefa, de facto ve všech se dočtete, že černovlasá manažerka vyhrála ryze ženské finále s těžkým přehledem. Mě osobně její vítězství zrovna dvakrát nepotěšilo, a to z důvodů, které obratem osvětlím. S láskou jsem totiž vzpomínal na nenáviděnou šprtku Pavlínu, která se během soutěže stávala pravidelným terčem útoků internetových diskutérů a diváky svými excesy a ráčkováním vytáčela do běla. Mě osobně během sledování předchozí řady taky štvala, nebudu tvrdit opak. Zároveň jsem ale chápal, že mi, stejně jako ostatním, nevoní ani ne tak proto, jaká je ve skutečnosti člověk. Ale proto, jak z ní tvůrci pořadu dělají protekční šprtku. A porotci tu a tam nenápadně ulehčí nějakou tu výzvu, aby se udržela až do finále. Favorizace Besky nejen u porotců, ale i diváků, mi proto od počátku nedávala smysl.
Nejoblíbenější rozprávka
Zadání pro finálovou výzvu znělo následovně. Každá finalistka měla sama za sebe připravit tříchodové menu, které ji charakterizuje. Předkrm, hlavní chod a dezert. Měla ukázat svou osobnost i styl, současně spolu měly jednotlivé chody hrát a dávat dohromady smysl. Porotci na začátku dílu tvrdili, že to, co se doposud v MasterChefovi odehrálo, je nyní pasé. Že budou hodnotit pouze souhru celého menu a podle něj určí mástršéfku. Už při představování jednotlivých finalistek ale dobrosrdečné Petře přiřkli temperament, čímž rádoby rafinovaně upozorňovali na její zmatkařství, metodické Jítě zase přiřkli sport a ambice, což, dle mého názoru, rovněž podněcuje k prvoplánovaným nesympatiím. Besky, která připravila pokrm podle oblíbené „rozprávky“ z dětství, ale Radek Kašpárek naopak představil prostě jen jako usměvavou Slovenku. A tou v soutěži většinou skutečně byla. Kromě toho byla ale rovněž od počátku favorizovaná. Podobně jako Pavlínu jí porotci pravidelně vynášeli do nebes. A jako mlsní kocouři z gustem snědli i její jednoduše připravené vejce, zatímco jakéhokoliv soutěžícího by za stejný výkon nejpozději na konci dílu poslali šupem domů.
Za otloukánky tu byli jiní. Kromě zmiňované Péti, která se i přes evidentní nesympatie svých spolusoutěžících dostala až do finále (a já jí za to tleskám), ještě internetoví diskutéři hejtovali klikaře Zdeňka. Tenhle uličník s čepicí s nápisem Tymiaan v soutěži vydržel mnohem déle, než měl. A někteří diváci to nemohli rozdýchat.
Radši souboj
O MasterChefovi bych mohl psát ještě mnoho. Přinesl spoustu opravdových osobností, nijak složitou zábavu a po všech stránkách bavil. Narozdíl od Souboje na talíři mám ale pár dní po zhlédnutí posledního dílu pořadu na jazyku podivnou pachuť. Nezbývá jen spekulovat, jak to bude s MasterChefem Česko 2022. Vyhraje ho někdo z Maďarska, Polska, nebo snad Německa? Kdoví. Přitom chyběl jen kousek a mohl letos vyhrát Ital z Moravy.
MasterChef Česko 2021
|