Na sklonku roku se po dlouhé době rozšířila celopražská databáze významných stromů o tři

V metropoli můžeme v současnosti najít více než dvě stovky takzvaných památných stromů, tedy těch, které byly odborníky označeny jako mimořádně hodnotné. Jejich výčet naleznete na webu prazskestromy.cz, který provozuje dendrolog Aleš Rudl. „Do databáze významných stromů Prahy byly po delší době zařazeny tři nové stromy. Jedná se o mimořádný cedr na Třebešíně, významnou jabloň na Malé Straně a mohutný kaštanovník ve Strahovské zahradě. Nyní je na webu Pražské stromy evidováno tři sta dvacet významných stromů,“ říká pro deník Metro Rudl.

Exotika na desítce
Ve Strašnicích ve vilové čtvrti Třebešín lze nalézt prvního zástupce zmiňované trojice – význačný cedr, který dominuje v ulici K Červenému dvoru. Byl vysazen u jedné z nejstarších vil Třebešína, jež vznikla v roce 1925.

„Do Prahy se dostal zdejší cedr jako exotická dřevina zásluhou Dendrologické společnosti, která byla založena v roce 1908 ve Vídní. Přestože roste v soukromé zahradě, je dobře viditelný z ulice a je často obdivován návštěvníky,“ dodává pro Metro Rudl.

Poslední mohykán
Dalšího velikána nalezneme u Hladové zdi ve Strahovské zahradě pár kroků od Petřínské rozhledny. Jedná se o nejmohutnější a nejstarší kaštanovník, lidově jedlý kaštan, na území Prahy. „Stařičký strom s obvodem kmene bezmála pět metrů je pozůstatkem někdejšího kaštanového sadu. Strom ve stadiu senescence (biologické stárnutí – pozn. redakce) je i z estetického hlediska velice bizarní,“ upozorňuje Rudl.

Kam patří nové? Kam stromy v Praze patří, a kam naopak ne? Faktorů je víc. „Jde především o kvalitu půdy a umístění dřevin v souladu s principy krajinářské tvorby. Jde o to, jak stromy vypadají pohledově, zda jsou v souladu s liniovými prvky, jako jsou třeba hráze rybníků či cestičky, a zda jsou dostatečně daleko od chodníků. Je zkrátka třeba pracovat koncepčně. Totéž platí u následné péče. Žádné zkratky neexistují,“ vysvětluje pro Metro dendrolog Rudl.

Trojici nově zařazených stromů uzavírá pamětní jabloň domácí, která byla vysazena teprve 31. srpna roku 2022 předsedou vlády Petrem Fialou, a to u příležitosti otevření zrekonstruované zahrady u Strakovy akademie.

„Reprezentativní zahrada byla založena pod dohledem prvorepublikového architekta Františka Thomayera. Jabloň je tradiční českou odrůdou nazvanou Panenské české. Je to stará časně zimní odrůda, velmi plodná, chutná a odolná, vhodná do všech poloh,“ vysvětluje pro deník Metro Rudl.

Na okraji zájmu?
Odborníci i nadšenci do dendrologie podotýkají, že vyhlašování památných stromů stálo ještě donedávna na okraji zájmu magistrátu. Jeho zástupci dávali, co se PR stránky jejich profese týká, přednost vysazování dřevin nových. Mimo jiné i proto, aby na území metropole dostáli slibu vysadit za osm let milion stromů.

Dendrologové nyní kvitují, že letitou dvouletou vyhlašovací pauzu se podařilo prolomit v průběhu loňského roku hned dvakrát. Počet památných pražských stromů se po dlouhé době rozrostl v lednu, a to o jilm vaz, který roste v Praze 1 na Novém Městě v Růžové ulici. Ke konci léta pak přibyly tři nové duby, takzvané Jiráskovy duby, v Hodkovičkách. „Najdete je v Praze 4 mezi ulicemi Vítovcova a Údolní na volném prostranství. Stromy jsou výjimečné svým vzrůstem a věkem. Zároveň tvoří výraznou krajinnou dominantu. Nejmohutnější z dubů byl již v roce 2024 zařazen do databáze významných stromů Prahy pod číslem třicet devět,“ připomíná pro Metro Rudl.