Když se hovoří o ozeleňování hlavního města, většina z nás si nejspíš představí spíše ochlazování metropole pomocí výsadby stromů a další zeleně. Popřípadě budování střešních zahrad a podobných projektů. Za trochu jiný konec to před pár dny vzali výzkumníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze. Ve stanici Můstek na zelené lince A díky nim vyrostla inteligentní nízkoúdržbová instalace naplněná rostlinami. A okamžitě se z ní stal hit sociálních sítí.
„V Praze 1 se počítá každá zeleň. Metrorost aneb několik desítek rostlin ve speciálně vyvinuté 3D konstrukci oživí vaše cesty vestibulem metra Můstek. Je to kus přírody v metru, kousek oázy ve frmolu každodennosti. Jak řekla hlavní architektka metra Anna Švarc: Projekt rostlin v metru vnáší do anonymně industriálního prostředí záchvěv přírody – přirozeného lidského habitatu,“ píše na Facebooku bývalý náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.
Nespočet reakcí
Hned na několika místech, včetně facebookového profilu deníku Metro, se vedou plamenné diskuse o tom, zda dílo studentů s čidly, jež dodávají do jeho „mozku“ desítky hodnot, nepodlehnou rukám vandalů.
„Už se uzavírají sázky, jak dlouho to vydrží bez poškození,“ píše na Facebooku čtenář Petr Zgažar. S ním souhlasí uživatelka Marcela Sochová, která umístění instalace rovněž považuje za zkoušku charakteru problémových návštěvníků vestibulu metra.
„Tak a teď otázka: Jak dlouho to vydrží? Když se tam kolem zdržují opilí, zfetovaní bezdomovci a žebráci. A zrovna v místě instalace. Jedna rána a sklo jde dolů. Pochybuji, že je nerozbitné,“ komentuje na Facebooku Metra čtenář Daniel Marcinčák.
Někteří čtenáři rovněž upozorňují na nepříliš úspěšné projekty pěstování zeleně v prostorách metra. Jak píše uživatel Martin Oškrobaný, nevyšlo to například na Střížkově. „Tohle je ale právě i částečně součástí testů toho, co provést třeba s tím Střížkovem, aby to nedělalo za pár let ostudu. Klasické pěstování s běžnou údržbou tam prostě nedává smysl,“ reaguje čtenář Jiří Kohout.
Lepší klima ve městě
Trochu jiný, nicméně neméně originální projekt spustila také radnice šesté městské části. Na jejím území si mohou místní obyvatelé, sousedské spolky, školní třídy, ale i firmy adoptovat vlastní strom. „Díky tomuto projektu mají občané, kteří se do akce zapojí, jistotu, že strom bude vysazen na správném místě a má nejlepší předpoklady a šanci zde dlouho vydržet a růst. Chceme zároveň nabídnout alternativu k živelnému vysazování stromů ve veřejném prostoru, které může být problematické z hlediska inženýrských sítí uložených v zemi, nevhodných druhů, špatného umístění i zajištění následné péče,“ říká radní Prahy 6 pro životní prostředí Petr Palacký a dodává: „Zároveň platí, že každý příspěvek bude představovat navýšení dosavadního rozpočtu určeného na výsadbu dřevin a péče o ně, rozhodně se nechceme zříkat odpovědnosti, kterou v tomto ohledu městská část má.“
Osmkrát větší
|
Certifikát o adopci může podle radních sloužit také jako originální dárek blízké osobě. Přispět na výsadbu a péči o strom lze v několika variantách. V případě adopce stromu se výše finančního daru rovná výši nákladů na výsadbu stromu a rozvojovou péči o něj po dobu dvou let.
„V případě sponzoringu je možné darovat libovolnou nižší částku. Minimum je tisíc korun. Vedle toho je městská část připravena domluvit individuální postup se zájemci o darování vyšší částky, která by umožnila například i úhradu investičních nákladů spojených s přesunem inženýrských sítí,“ upřesňuje mluvčí šesté městské části Marek Zeman. Veškeré informace o projektu najdete k tomuto účelu speciálně zřízenému webu Stromy6.cz.
Stromy za osm set tisíc
Výsadbou dřevin se před pár dny pochlubila také radnice druhé městské části. V parcích na jejím území má, závějím sněhu navzdory, do konce roku přibýt celkem 39 stromů. Nové se objeví hned v sedmi lokalitách. Praha 2 počítá s náklady ve výši zhruba 773 tisíc korun. „Nově vysazené dřeviny se objeví například v Havlíčkových, Riegrových a Lumírových sadech, ve Folimance nebo v Sadech Svatopluka Čecha. Za posledních 15 let jsme nechali zasadit téměř 1200 nových stromů a v tomto trendu chceme pokračovat i v příštích letech,“ uvádí starosta Jan Korseska. Mezi nově vysazenými druhy se objeví například javory, břízy, akáty, jilmy, lípy, smrky či jedle.
