Nová československá vlajka nahradila provizorní bílo-červenou. Přestaly se staré symboly používat ze dne na den?
To samozřejmě ne. Vždyť barevná příloha k zákonu, v níž byla vlajka vyobrazena, se úřadům rozesílala až začátkem května 1920. Úředníci se snažili nejdříve spotřebovat zásoby starých symbolů, v té době stále ještě panovala poválečná bída. Dr. Guth-Jarkovský, který zastával funkci obřadníka na Pražském hradě, vzpomínal, že na úřadech byla československá vlajka ještě dlouhou dobu bílou vránou.
A v českých domácnostech?
Někteří obyvatelé určitě vystačili s bílo-červenou vlajkou po celou dobu trvání první republiky. Pak to měli snazší s obstaráním protektorátní vlajky, k bílo-červené přišili pruh modrý.
Bylo za první republiky vyvěšování státních vlajek povinné?
Ne, vyvěšování se občanům nenařizovalo, pouze se na ně apelovalo, aby tak činili. Jak dokládají novinové články, obyvatelé se o výzdobu domů vlajkami příliš nestarali. V tom se nic nezměnilo. Kulaté výročí naší vlajky si dnes jejím vyvěšením, předpokládám, připomene jen málokdo.
Kursa, Valšík, KyselaDříve bylo autorství vlajky mylně přisuzováno malíři Jaroslavu Jarešovi. Teď badatelé hovoří o kolektivním díle tří mužů. Největší zásluhy měl heraldik Jaroslav Kursa, který navrhl krátký modrý klín. Státní úředník Antonín Valšík zase přesvědčil poslance, aby pro návrh hlasovali. Třetím do party byl umělec František Kysela – doporučil prodloužení klínu až do poloviny vlajky. |
Kdy novou československou vlajku poprvé zaregistroval svět?
Se vší pravděpodobností to bylo na letních olympijských hrách, které se konaly na přelomu srpna a září 1920 v Antverpách.
Pozornost budil hlavně modrý klín, že?
Přesně tak, pro mnohé to tehdy byla nezvyklá figura, ačkoliv se už užívala i jinde. V současné době překračuje počet státních vlajek s klínem číslo deset.
České vlajce je 100 let. Která vlajka je v Evropě ta nejstarší?
Na starém kontinentě je to dánská vlajka, která se podle legendy snesla z nebe v roce 1219 – tedy před více než 800 lety – a pomohla dánským vojskům vyhrát bitvu u Lindanisse v dnešním Estonsku.
Zmínil jste protektorátní vlajku s vodorovnými pruhy – bílým, červeným a modrým. Existovala šance, že by Němci Čechům nechali vlajku s klínem?
Málokdo to ví, ale čeští úředníci dlouhou dobu usilovali o to, aby se v protektorátu nadále užívala bílo-červená vlajka s modrým klínem. Důvodem byl fakt, že každá změna vede k velkým finančním nákladům. Jak pro úřady, tak pro obyvatelstvo. Nakonec v roce 1939 vznikly dvě varianty nové vlajky, které byly předloženy k vyjádření říšskému protektorovi Konstantinu von Neurathovi. Ten v tu dobu odpočíval ve zvláštním vagoně na hlavním nádraží v Praze před cestou do Berlína a vyslovil se pro verzi vodorovných pruhů.
Daly se i protektorátní vlajky po skončení druhé světové války nějak recyklovat?
Ano, mnoho se jich po válce využilo. Přešívat je na vlajky s modrým klínem nebylo výhodné, a tak se darovaly Lužickým Srbům. Lužickosrbská vlajka má opačné uspořádání barev. Stačilo jen pověsit protektorátní vlajku vzhůru nohama.
#podjednouvlajkouDnes je to přesně 100 let od přijetí vlajky původně Československa a nyní již pouze České republiky. Právě tento den se rozhodli organizátoři akce Jsme v tom spolu #podjednouvlajkou využít k demonstraci české sounáležitosti a odhodlání překonat nelehkou zkoušku moderní historie. „Výročí české vlajky nám v tuto chvíli přišlo velmi symbolické, a proto jsme se rozhodli tento den oslavit. V těchto nelehkých čase se symbolika jednoty národa sama vybízí. Bojujeme všichni pod jednou vlajkou, za jeden národ,“ říká k akci iniciátor myšlenky Olda Bajer. „Díky této symbolické akci můžete všichni vyvěsit vlajku z okna připevnit národní symbol na auto a ukázat sounáležitost s ostatními. S těmi v první linii i s obyčejnými lidmi, kteří prokazují odhodlání vše ve zdraví překonat,“ vyzývají organizátoři. |
