Kolik třešní, tolik višní. Tlumočníci v evropském parlamentu si musí poradit se vším

Kolik jazyků zní českou tlumočnickou kabinou?
V parlamentu se tlumočí z 24 jazyků, v naší kabině sice všechny nemáme, ale jsme schopni napřímo tlumočit většinu řečníků. Pokud některý jazyk neovládáme, tým je sestavený tak, abychom mohli tlumočit přes jazyk, který máme společný. Tomu se říká pilot. Může být jen jeden, aby nedocházelo k časové prodlevě v tlumočení. Když třeba nemáme nikoho na litevštinu a litevská kabina zase nepracuje přímo do češtiny, Litevci tlumočí do angličtiny a my z angličtiny do češtiny. Zpoždění je opravdu minimální.

Které jazyky vám ještě chybí?
Nemáme ty menší. To znamená například pobaltské. Neovládáme ani slovinštinu nebo maltštinu a irštinu.

Je vás na to všechno hodně?
Tlumočníků na stálý úvazek je pro češtinu šest, ale úzce spolupracujeme s tlumočníky na volné noze, které nabíráme podle potřeby na daný den. Na seznamu máme českých akreditovaných tlumočníků asi osmdesát, pravidelně jich pro nás pracuje kolem čtyřiceti. Nastálo pracuje v celém Evropském parlamentu pro všechny jazyky okolo 230 zaměstnanců. Celkem je akreditovaných kolegů na volné noze přes tisíc. Během plenárního zasedání, kdy jich potřebujeme nejvíc, nás tu pracuje kolem sedmi set.

Jaká jsou kritéria na uchazeče o tohle zaměstnání?
Hodně náročná. Naprostá profesionalita je samozřejmostí. Prvotním požadavkem je vysoká škola. Pokud to není magisterské studium v konferenčním tlumočení, tak jiné magisterské studium a zkušenosti s konferenčním tlumočením nebo je možné doplnit si vzdělání v evropském konferenčním tlumočení. Na to je dvouletý kurz, který pořádá Univerzita Karlova – a my s ní spolupracujeme.

Jedna věc jsou „papíry“, druhá praktické znalosti.
Jako uchazeč musíte absolvovat akreditační testy. Ty jsou povinné pro všechny tlumočníky pro všechny evropské instituce, jako je Evropská rada, Evropská komise, soudní dvůr, Výbor regionů a podobně. Chtěla bych zdůraznit, že důležitá je nejen znalost cizích řečí, ale i vlastního jazyka, aby byl člověk schopen myšlenky řečníka co nejlepším způsobem převést do mateřštiny.

Rozumím, Jáchyme, hoď ho do stroje! jsem viděl mnohokrát.
My rovněž. Tlumočíme smysl projevu, ne slovo od slova. Když přeložíte doslova „kolik třešní, tolik višní“, nemá to význam jako v češtině nebo to vůbec nedává smysl, a tím bychom vrhli na řečníka špatné světlo.

Takže by to správně znělo…
Podle souvislostí se to dá interpretovat, třeba jako kolik je problémů, tolik je řešení.

Zjišťujete si předem, o čem se bude jednat v plénu nebo ve výborech, abyste nastudovali problematiku, jedná-li se o něco hodně odborného?
To je samozřejmý předpoklad. Nastudujeme si téma, kontext, řečníky, abychom věděli, kdo bude mluvit a o čem, protože už řečníky známe. Když se jedná o citlivé právní texty, o novou legislativu nebo třeba o nové plísně na bramborách, bez přípravy to nejde. Musíme ovládat i názvy institucí a organizací, protože ty znějí v různých jazycích různě.

Co květnatá mluva či ostřejší výrazy?
Také je musíme znát. A adekvátním způsobem přetlumočit, co bylo vysloveno. Někdy musíte použít jiná slova, protože výrazy v různých jazycích mají jiný význam, někdy mohou být totiž ostřejší.

Po jaké době se při tlumočení střídáte?
Nikdy netlumočíme třeba hodinu v kuse. Už fyzicky není možné se soustředit víc než půl hodiny, klesala by kvalita. Takže se střídáme po kratší době. Běžně se měníme, když řečník domluví, protože pro posluchače by bylo nepříjemné, kdyby v polovině projevu uslyšel jiný hlas. Platí, že se střídáme podle jazyků. Já mám kombinaci angličtina, italština, francouzština a slovenština, takže jakmile se začne hovořit třeba německy, předávám mikrofon kolegům.

Nakolik je to vyčerpávající?
Potřebujete se stále soustředit, rychle reagovat a současně vykonávat několik činností najednou. Vnímáte projev, analyzujete ho, převádíte do druhého jazyka a reprodukujete. Přitom si musíte zapisovat jména, čísla, případně listovat v dokumentech. Pomáhají vám kolegové, protože sedáváme v kabině obvykle po dvou nebo po třech, abychom obsáhli co nejvíc jazykových kombinací.

Je těžké stíhat, když řečník mluví rychle?
Řečníci mají udělený čas, většinou velmi krátký. Při plenárním zasedání může poslanec hovořit minutu. Někdy za tu dobu přednese stránku psaného projevu, který je vždy hutnější než projev přednesený „spatra“. Lidský mozek zvládne v angličtině pochytit maximálně 150 slov za minutu.

Rozmlouváte se před tlumočením, jako se herci rozmlouvají před výstupem?
To ne, ale opakujeme si slova, která by mohla představovat problém. Zažít si je. Například nové ekonomické termíny, chemické formule, nové molekuly, jako třeba pesticidy glyfosáty, abychom omylem neřekli třeba glyfosfáty.

Co rituály?
To ne. Spíš jde o to, že někdo sedí rád vlevo, někdo uprostřed, jiný vpravo. Je dobré se na to před tlumočením zeptat: „Nevadilo by ti, kdybych seděla…?“

Musíte být, i když nemáte službu, v dosahu?
Kdyby se něco dělo, měla bych se dostat do parlamentu tak do půl hodiny. Znamená to třeba, že nemohu bydlet někde daleko za Bruselem.

Jak tlumočníci odpočívají?
Každý má asi jiný způsob relaxace. Mnoho kolegů se věnuje sportu nebo umění.

A vy?
Dobré je vaření. Dokonale si při tom vyčistím hlavu. Vidím hmatatelný výsledek. Ráda také pracuji na zahrádce.

Asi vám často kladou otázku, jestli se při této práci zasmějete, ne?
Spíš se stává, že je obsah vystoupení tak zajímavý, že mám chuť jen poslouchat. Co ještě uslyším, jak to bude dál? Setkáváte se tu s odborníky z nejrůznějších oborů, někdy to bývá opravdu poutavé. Jenže se vždycky musím přinutit a připomenout si, že mojí prací je tlumočení.