Tento fenomén u nás začal někdy před 13 lety a stále se u lidí těší velkému zájmu. I vy jste součástí této zážitkové iniciativy. Jak se podle vás po letech změnila?
Asi nejvíce se proměnila s ohledem na technologie. V současné době každý lepší telefon umí pěkné fotografie, když se podívám na své nebo kamarádů z prvních průzkumů, nechápu, těžko nyní uvěřit, že jsem z nich byl tehdy nadšený. Na druhou stranu, primární jsou vzpomínky, ty v těch fotografiích jsou zachycené v jakékoli kvalitě. Další změna je nejspíše ta, že lidé více začali jezdit na průzkumy do zahraničí, mě to tam nikdy moc netáhlo, skvělých míst je i po ČR spousta, sice nejsou kolikrát v kdovíjakém stavu, ale mně jde spíš o génia loci takového místa, jaký příběh to místo vypráví. A na to mi stačí, když tam budou i jen obvodové zdi.
Základním pravidlem urbexáků je: Zanech pouze stopy, odnes si fotografie.
Věřím, že to drtivá většina urbexerů dodržuje. Bohužel takové objekty nenavštěvují jen urbexeři, ale i nejrůznější vandalové. Jak je něco trochu více přístupného, je to u nás hodně rychle vyrabované.
Poznávat domy, jak ty opuštěné, tak i funkční, je v Česku stále populární. Proč myslíte, že se Češi o domy zajímají?
Jsou součástí naší historie, identity. A tím, jak se historie za minulého režimu mazala a přepisovala, je v tom myslím i trochu tajemna/dobrodružství a řada například architektonicky hodnotných domů nemá svůj příběh pořádně zdokumentovaný. Je to jako procházet džunglí, kdy se před vámi najednou objeví tajuplná stavba, o které byste se rádi dozvěděli více informací.
Vy jste ideálně skloubil svou profesi realitního makléře s urbexem. Všiml jsem si vašich komentářů při prodeji vily Radovana Krejčíře. Jak je vlastně komplikované prodat takový dům. O tomhle se traduje spousta příběhů. Třeba to, že se tam ještě něco najde. Už je zase na prodej.
Měl jsem možnost si ho vícekrát projít, ještě než ho zpopularizovali youtubeři. Byl ještě vybavený původním vybavením, po požáru i teď po částečné rekonstrukci. S prodejem je a bude spousta práce, dům i místo si nesou svou historii, je a bude nákladný, takže to omezuje okruh zájemců, musí se hledat i v zahraničí. Na druhou stranu věřím, že se prodá, každá nemovitost má svého kupce. A kdo ví, třeba tam kupec najde nějakou zakopanou zlatou cihlu. Teď mám v nabídce jednu takovou perličku, bývalou sklárnu Eliase Palmeho v Kamenickém Šenově, s obřím příběhem, který znají i v zahraničí. Bohužel areál za desítek let šíleně zchátral, nedávno u hlavní budovy navíc shořela střecha, která už tedy byla sama v katastrofálním stavu, plus se na místě připravuje sanace kontaminací. Ale i když by se nakonec zachránila jen malá část, i ta může dál vyprávět příběh toho místa a věřím, že zájemce najde.
Jste zakladatelem projektu Poznej domy. Jak jste na takovou myšlenku přišel?
Rád cestuji po ČR a všímám si zajímavých domů, vil, starých továren, hotelů apod. Pak si ale hned říkám, kdo tu stavbu postavil? Jaký je její příběh, historie, současnost? Pak člověk dost často nemá kde čerpat informace, popřípadě musí hodně bádat na internetu nebo v knihách. A tak jsem se pustil do tohoto projektu, který vám hned ukáže příběh toho zajímavého domu, u kterého zrovna stojíte.
Co všechno váš projekt lidem nabízí?
Stránka webu Poznejdomy.cz má spoustu zajímavých funkcí. Třeba mapu, která vás on-line dovede k nějaké zajímavé stavbě. Na mapě jsou karty jednotlivých zatím přidaných domů. Hned na začátku každé karty je stručné info o domu. Můžete přidávat komentáře a ohodnotit příběh a architekturu. Ale je toho více, na webu postupně přibývají i trasy, které tematicky spojují jednotlivé karty. U tras je i audioprůvodce. Takto se můžete například vydat po stopách různých továrníků, kteří utvářeli města, kde působili a na které se díky minulému režimu skoro zapomnělo. Kde stály nebo stojí jejich rodinné vily, továrny, které se kdysi stavěly spíše jako architektonické chrámy průmyslu či domy, jež se stavěly pro své zaměstnance a veřejnost. Takto doporučím například Aš, město, kde by si řada lidí řekla, co tam, a přitom na webu už jsou v něm hned dvě trasy, které představují celou řadu zdejších domů se zajímavým příběhem.
Na vašem webu představujete příběhy domů a jejich majitelů. Ti kolikrát svoje domy kupovali jako ruiny a pak se pustili do náročné rekonstrukce. Kterou z nich považujete za poslední dobu za zdařilou?
Vypíchnu například mlýn Byňov, původně totální ruina, ze které se stalo doslova pohádkové místo. Nebo má srdcovka, zámek Nová Včelnice, také ruina na odpis, které jsem i dokonce pomohl najít nového majitele, jenž zámek zachránil. K němu se mi i podařila nafotit poměrně unikátní galerie fotografií ze stejných míst před a po rekonstrukci. Jak řekl i majitel, zůstal v úžasu, protože až tímto porovnáním se krásně ukázala ta spousta odvedené práce.
Do projektu Poznej domy se mohou zapojit i sami lidé. jak?
Na jednoho člověka by to byla pořádná porce práce, takže vítáni jsou všichni s podobným zájmem. Mám třeba kamaráda, který plánuje zpracovat domy se zajímavým příběhem v Duchcově, protože je místní. A o tom to je, každý známé nějakou lokalitu, můžeme přispět svou trochou do mlýna, i třeba jen u jednoho domu. Čím více lidí bude informace sdílet, tím více bude cestování po ČR barvitější. Kdokoli takto je vítán, ať nás kontaktuje. Web je už připraven i na to, že můžete karty vytvářet sami.
