Ve stínu oscarového dramatu. Elektrošoky nejsou za trest

Kontroverzní a ne všemi lékaři přijímané. Takové jsou dějiny elektrošoků (viz box), jak se laicky i slangově mezi zdravotníky říká využití elektřiny v léčbě duševních chorob. Vedle primitivních metod z počátku letopočtu se začala naplno elektřina v psychiatrii a u nervových onemocnění používat v první polovině minulého století.

Trpké a bolestné začátky
První pokusy při léčbě epilepsie nebo schizofrenie nepřinášely ale pokaždé žádoucí výsledky. „Technické prostředky ještě nebyly na úrovni, lékaři také nevěděli, jak a v jakém množství správně aplikovat výboje,“ popisuje počátky využívání elektřiny v psychiatrii Jozef Buday, vedoucí lékař neurostimulačního centra Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha.

Prvotní pokusy působily někdy zlomení kostí nebo natržení svalů. „Proud se navíc aplikoval bez anestezie, čas na zotavení v porovnání se současnými metodami se počítal na hodiny,“ říká Buday.

Totální vymývání mozku na filmovém plátně
K pověsti této metody nepřispívalo ani překroucené trestání vězňů elektrickými výboji v nacistických koncentračních táborech, které trýznitelé uplatňovali vůči uvězněným a s psychiatrií nemělo nic společného. „Dobrou pověst této metodě nedodaly ani některé filmy, především mám na mysli slavný Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem,“ připomíná Buday. V románu od Kena Keseye i v samotném filmu od Miloše Formana používá Velká sestra elektrošoky jako tresty pro vzpurné chovance psychiatrie a výsledkem šoků je téměř totální psychická devastace pacienta.

S mýty je těžký boj
Současná elektroléčba je už na hony vzdálená té, která se uplatňovala v prvopočátcích. Nejnovější kroky v této léčbě podstupuje pacient v anestezii, navíc utlumení krátkodobé paměti a zotavení se počítá na osm až deset minut. Přitom ještě v 70. letech to bylo kolem 45 minut. To umožňuje, aby pacient docházel na léčbu ambulantně.

Beztak se musejí psychiatři vypořádávat s přetrvávajícími mýty. Vymaže mi to paměť. Stane se ze mě zombie. Bolí to. Změní mi to osobnost. To jsou některé mýty, se kterými se moderní psychiatrie setkává. „Zajímavé bylo srovnání studentů medicíny, kteří o elektrošocích jen slyšeli nebo je znají jen z filmů, s těmi, kteří se seznámili se současnými metodami této léčby,“ popisuje Gabriela Podgorná z Psychiatrické kliniky VFN.

Budoucí lékaři bez konkrétních znalostí vykazovali podstatně menší ochotu tuto metodu použít, doporučit ji, případně ji podstoupit, kdyby sami trpěli některou z nervových chorob.

Léčba s využitím proudu není mladá Elektřinu neznali. Přesto její účinky uplatňovali již staří Římané. Stačila jim k tomu ryba. Metoda „elektrošoků“ byla poprvé využita v prvním století našeho letopočtu v Říši římské. Nemocným epileptikům byl na hlavu přikládán živý rejnok elektrický. V druhé polovině 19. století proběhly první pokusy se stejnosměrným proudem vysílaným do mozku. Prvotní využití elektrošoků se datuje do 30. let 20. století v Itálii. Jiná forma „elektrické“ neurostimulace tDCS se používá například při odvykání kouření.