Více podnikatelek by pozitivně ovlivnilo tuzemskou ekonomiku, tvrdí odborníci

Malí a mikro podnikatelé se v tuzemsku těší vysoké důvěře. Hned čtyři pětiny z nich si podle průzkumu Barometr: Touha prosperovat – část 2: České mikro a malé podniky v roce 2023 dobře uvědomují význam drobných podniků pro tuzemskou ekonomiku. Zdůrazňují přitom hlavně svůj přínos pro své lokální oblasti, zejména ke tvorbě pracovních míst. O svém pozitivním vlivu na regionální komunity je přesvědčeno hned 66 procent dotázaných vlastníků a manažerů drobných podniků. Souzní s nimi i majitelé větších firem.

Jejich význam pro lokální komunity potvrzuje i generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová. „Samostatní podnikatelé a malé podniky sehrávají v české ekonomice zásadní roli. Jsou to právě oni, kteří poskytují zcela nezastupitelné služby a podílejí se tak na podpoře sociálního smíru a udržování místních komunit. Zejména v odlehlejších oblastech, kde provozují obchůdky, restaurace či chybějící řemesla, jsou nenahraditelní a náš průzkum ukazuje, že si je toho veřejnost dobře vědomá,“ říká pro deník Metro Svobodová.

Dno společenského žebříčku
Na druhou stranu vnímání situace mikro a malých podnikatelů ze strany široké veřejnosti je často zkreslené. Zatímco hned 43 procent respondentů ze široké veřejnosti uvedlo, že převažující postavení mikro a malých podnikatelů v rámci společnosti je blízko vrcholu společenského žebříčku, z řad podnikatelů se na tuto úroveň zařadilo pouhých 28 procent. Hned pětina z nich by se naopak zařadila na samé dno společenského žebříčku. Ukazuje se tak, že lidé často nevědí, co provozování vlastní živnosti obnáší.

Někteří od činnosti odrazují
Právě náročnost podnikání na vlastní pěst je jedním z důvodů, proč by téměř polovina (44 %) vlastníků mikro a malých podniků ostatní od podnikání spíše odrazovala. Své rodině a známým by založení vlastní živnosti doporučil jen každý pátý. Rozvoj podnikání podle průzkumu aktuálně brzdí i vysoké množství byrokracie a regulatorní zátěž.

Hned čtyři z pěti mikro a malých podnikatelů uvádí, že oproti větším podnikům čelí větším výzvám a právě nutnost vypořádat se se všemi legislativními povinnostmi a požadavky úplně sám je jednou z těch vůbec nejtěžších.

Ženy podnikatelky?
Mimo jiné se výrazně liší okolnosti, za kterých do podnikání vstupují ženy a muži. Celou polovinu podniků vedených muži jejich majitelé založili před třicátým rokem života. Třicet procent mužů dokonce uvádí, že začali podnikat už během studia nebo vzápětí po jeho dokončení.

Lepší časy? Další překážkou bránící v rozvoji podnikání je obtížný přístup k financování. I navzdory všem překážkám však drobné firmy bojují se současnou složitou ekonomickou situací statečně. Svou finanční situaci jako špatnou aktuálně označuje navíc jen 11 procent podnikatelů.

V kontrastu s tím byla téměř polovina podniků vedených ženami založena, až když bylo majitelkám mezi 31 a 45 lety. Ženy totiž do podnikání často vstupují až po rodičovské dovolené. Během ní nebo těsně po jejím skončení svou živnost založí téměř čtvrtina podnikatelek. K rozhodnutí založit firmu je zpravidla dovedou obtíže spojené se sladěním zaměstnání a péče o děti. Chybí například dostatečně flexibilní pracovní úvazky. „Průzkum ukazuje poměrně zásadní rozdíly v motivaci k rozhodnutí podnikat mezi muži a ženami. Ženy k podnikání oproti mužům přistupují zdrženlivěji a relativně časté u nich je, že tuto cestu zvolí až ve chvíli, kdy jim nezbývá moc jiných možností. Jako ilustrace skvěle slouží právě návrat z mateřské či rodičovské dovolené. Podnikání je pro ženu často nástrojem, jak se stát nezávislou na ostatních a lépe si řídit svůj čas,“ vysvětluje Katarína Klamková, ředitelka neziskové organizace Care Česká republika, která se svými partnery aktuálně pracuje na přípravě platformy Pro podnikavé. Ta má pomoci mikro a malým podnikatelům s výzvami, které jejich podnikání přináší.

Práce versus rodina
Pro podnikatelky i podnikatele je velkým tématem také skloubení pracovního a soukromého života. Důležité je to pro více než dvě třetiny podnikatelek (70 %), což je výrazně více než v případě mužů (56 %). Data ukazují, že i když se české ženy po mateřské či rodičovské dovolené vrátí do práce, věnují péči o děti a domácnost až dvakrát více času než muži, celkově více než pět hodin denně. Možnost přizpůsobit si pracovní program ostatním závazkům je tak pro většinu podnikatelek – matek či žen pečujících například o starší rodiče – zcela zásadní.

Problémy se zachováním optimální rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem ostatně ženy označily za jednu z hlavních překážek při startu podnikání. I kvůli vyšší nezávislosti a časové flexibilitě se tak ženy navzdory vyššímu tlaku, rizikům a nižší finanční odolnosti mnohem častěji rozhodují podnikat samostatně. Tuto formu podnikání volí hned 64 procent žen, v případě mužů je to přitom necelá polovina.

“Na číslech je patrné, že ženy mnohdy tyto profesní překážky vůbec nepovažují za něco, co by mohlo být nastavené jinak a co by se mělo změnit. Ačkoli ženám svoboda a flexibilita samostatného podnikání v mnoha ohledech usnadňuje organizaci času, nejde bohužel o samospásné řešení. Nerovnováha rolí v domácnosti často brzdí rozvoj podniků řízených ženami, které po pracovním dni čeká další práce doma, a na budování společností už jim nakonec prostě nezbývají síly,“ říká Lucie Mairychová, provozní ředitelka neziskové organizace Czechitas.

Bez podpory to nejde
Ženám podle průzkumu při podnikání chybí podpora okolí. Od své rodiny ji cítí jen pětina podnikatelek. V případě mužů jsou to tři pětiny podnikatelů, kteří tvrdí, že se o svou rodinu mohou opřít. Podnikatelky ani podnikatelé zároveň nemají čas ani na vzdělávání a rozvíjení svých schopností nad rámec pracovních povinností.

Pro podnikavé Malé firmy jsou klíčem k rozvoji české ekonomiky. Platforma Pro podnikavé podporuje české podnikatelky, podnikatele a malé firmy na cestě k úspěchu a modernizaci. Nabízí mimo jiné praktické rady a odbornou podporu, která pomůže posunout potenciální podnik k lepší budoucnosti.

Větší množství podnikatelek by mělo výrazný pozitivní dopad na českou ekonomiku a mimo jiné by to pomohlo státní pokladně. Data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ukazují, že v české ekonomice nejvíc chybí ženy podnikatelky, konkrétně ve věkovém rozmezí mezi 20 a 29 lety. Úplné odstranění rozdílů mezi českými muži a ženami na pracovištích by podle výzkumu mohlo do roku 2030 zvýšit tuzemské HDP až o 20 miliard eur, tedy přibližně 500 miliard českých korun. „Mikro a malé firmy v české ekonomice zastávají nezastupitelnou roli. Je proto v zájmu nás všech, aby se mezi nimi objevovalo stále více žen, které budou moci rozvíjet svůj potenciál a tím přispívat k tomu, abychom se v Česku měli dobře. Z toho důvodu se snažíme zajistit, aby byl vstup do podnikání pro mladé ženy, ale samozřejmě i pro všechny ostatní co nejsnazší,“ říká Svobodová.

Nezávislá mladá generace Generace Z, do které spadají lidé narození mezi lety 1997 a 2012, touží po nezávislosti a dokonalé rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Časovou flexibilitu a možnost pracovat odkudkoli nacházejí nejčastěji v případech, kdy se vydají na volnou nohu jako živnostníci. Doba ale pokročila a mnoho zaměstnavatelů v Česku začíná být v tomto ohledu čím dál vstřícnější. Trendy v oblasti pracovního trhu se s nově přicházející generací mění. Její zástupci mají o zaměstnání jasnou představu – cení si svůj čas a chtějí pracovat co nejefektivněji.