Jste velký cestovatel. Minulý rok ale výletům do světa moc nepřál. Co jste celý rok dělal?
Stihl jsem akorát výpravu do Černobylu, pandemie vypukla hned po našem návratu a loňský rok tak pro mě byl první za posledních deset let, který jsem strávil výlučně v Evropě. Snažil jsem se to ale proměnit v něco pozitivního, a tak jsem nafotil velký vlastenecký projekt pro National Geographic, velmi tvrdě jsem pracoval na mojí nové obrazové knize, kterou chci vzdát hold Českému Švýcarsku, a hlavně jsem dostal na papír svůj největší životní projekt Extrémní fotograf, který by bez pandemie vznikal přece jen méně propracovaně.
Životní projekt? Povídejte.
Původně s tím přišla přímo Česká televize Brno a já konečně můžu prozradit, že spolu natáčíme velký celovečerní film do kin, který by měl pojednávat o čtyřech velkých fotografických dobrodružstvích, které všechny spojuje řekněme jistá dávka sebemrskačství, neboť se bude jednat o snímky, které jinde běžně neuvidíte.
Co to znamená? Můžete alespoň naznačit?
Za fotkami plánuji lézt na osmitisícovku, potápět se v Irsku, dostat se ke slonům v Čadu a mikroskopovat tisíce let staré sedimenty.
Co dalšího letos chystáte? Můžeme i někde vidět vaše fotky?
Kromě práce na filmu se nyní věnuji popisu nového živočišného druhu, který chceme pojmenovat na památku jednoho z našich velkých profesorů, prvního polistopadového děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Vladimíra Kořínka. Ten druh jsem ještě spolu s panem profesorem fotil před čtrnácti lety a je to velmi silný pocit teď fotografie vytáhnout ze šuplete. Jedná se o perloočku, což je mikroskopický korýš z kolumbijských hor. Přijde mi, že i když tyhle snímky neuvidí tolik lidí, má jejich publikace opravdu velký smysl. Kromě našeho velkého filmu teď také intenzivně pracuji na takových veselých krátkých filmech pro jiné televize, věřím, že bude na co se koukat.
Mikrosvět mu posílají z celého světaPetr Jan Juračka měl nedávno on-line přednášku Kolem světa pod mikroskopem. Byla o zajímavostech ze světa bezobratlých živočichů. Fotkám z mikrosvěta se věnuje už dlouho. Před deseti lety zatoužil vyfotit ty nejzajímavější korýše z celého světa. Napsal výzvu do vědeckého časopisu Crustaceana a skutečně několik vzorků ze zhruba třech kontinentů mu dorazilo. „Na adresu na fakultě mi přišlo větší množství balíčků a obálek, v nichž jsem nacházel skleněné epruvety s korýši v lihu. Nejinak tomu bylo také v rámci projektu, kdy jsme fotili písky – tehdy nám vzorků s písky z celého světa došlo hned několik kilogramů,“ vzpomíná fotograf. |