metro.cz

Vídeň je ve stavbě metra bez řidiče rychlejší než Praha

  8:43
Kvůli budování metra bez strojvůdců změní ve Vídni trasy. V české metropoli projekt brzdí koronavirus.
Vizualizace vídeňského metra | foto: ARGE YF architekten ZT, Franz&Sue ZT, OLN.

Rakouské hlavní město jde tomu českému příkladem v mnoha oblastech. Jednou z nich je i městská hromadná doprava. Tamní radní totiž mají podobné plány jako ti pražští. Dělají jen věci rychleji. Nyní spustili stavbu metra bez řidiče, po kterém Praha touží již řadu let. „Vídeň zahájila ražbu dvou úseků metra v centru města včetně nové automatické linky U5. Kvůli stavbě je v okolí radnice omezena doprava a od května má být na dva roky zkrácena linka U2. Po roce 2026 bude linka převedena na novou trasu a na původní stanice se napojí nová U5. Unikátní projekt zahrnuje kromě šesti stanic na pěti kilometrech i plně automatické soupravy,“ říká mediální zástupce Zahraniční kanceláře města Vídně Martin Landa.

V okolí budoucí přestupní stanice Rathaus, jež se nachází na dohled od vídeňské radnice, jsou od pondělka vyznačeny objízdné trasy pro povrchovou dopravu. Během čtyřleté uzavírky zde vznikne i nová přestupní stanice. Linka U2 bude od radnice převedena do nové trasy jižním směrem k nádraží Matzleins-dorfer Platz a její původní dráhu přebere nově vzniklá U5. Ta bude v opačném směru pokračovat na sever. „Prodloužení metra spojené se změnou trasy je pro Vídeň premiérou. Důvodem je optimalizace stávající dopravní sítě,“ dodává Landa.

Stavba pražského metra D mezi Pankrácí a Olbrachtovou, která má rovněž jezdit bez řidiče, začne nejdříve letos na jaře. Tedy asi o půl roku později, než se plánovalo. Kvůli pandemii se dopravnímu podniku prodloužilo například stavební řízení či lhůty pro výběrová řízení. Na druhou stranu však dopravce teoreticky stavbu zahájil již geologickým průzkumem, který dokončil na Pankráci loni v létě.

Porovnáme-li náklady na zbudování metra v obou metropolích, je to nerovný souboj. Celkově má trasa metra D v Praze vyjít na 72 miliard korun. Za prodloužení linky A o čtyři stanice do Motola město zaplatilo zhruba 20 miliard korun.

„Očekávaná výše investice dosahuje v případě Vídně 2,1 miliardy eur (asi 55,2 miliardy korun) a podílí se na ní město i spolková vláda. Podle profesora pro stavební hospodářství a management Andrease Kropika z Technické univerzity Vídeň se v mezinárodním srovnání jedná o průměrné náklady,“ komentuje cenu Landa. 

Autor: Filip Jaroševský Metro.cz
zpět na článek