metro.cz

Děti v ohrožení. Internetové nadávky a nenávist vzrůstá

  5:09
Nenávistný obsah se valí internetem a necílí jenom na dospělé, které má dehonestovat. V mnoha případech se zobrazuje na displejích mobilů a počítačů i těch věkových kategorií, které by měly být takových výlevů ušetřeny.
Ilustrační foto | foto: muni.cz

To, jak často děti vídají na internetu nenávistné komentáře, články, fotografie a další obsah, zkoumali členové týmu IRTIS z Masarykovy univerzity v Brně. Společně s kolegy z evropské sítě EU Kids On-line, kteří se věnují chování dětí ve virtuálním prostoru. Ukázalo se, že číst a vidět nenávistné příspěvky není pro děti od jedenácti do sedmnácti let nic neobvyklého. „Míra této zkušenosti se ale napříč zeměmi, kde tento aktuální výzkum probíhal, liší,“ říká Tereza Fojtová, mluvčí Masarykovy univerzity.

České děti vykázaly nejvyšší míru sledovanosti. Zkušenost s nenávistným obsahem má 59 procent dětí v uvedené věkové skupině. Pro srovnání: v Polsku se k nenávistným komentářům a dalším textům přihlásilo necelých padesát procent dětí, ve Francii pětina.

Nenávist i šikana

  • Vedle zlostných výlevů, které nejsou cíleny na konkrétního jednotlivce, se děti setkávají i s adresnou kyberšikanou.
  • Podle policejních statistik si vlastní nahé fotky mezi sebou posílá až 15 procent dětí v Česku. Řadu fotek pak predátoři využívají k vydírání dětí.

„Rozdíl je i v tom, s jakou frekvencí k tomu dochází. V Česku potkává nenávist v tomto prostoru denně až šest procent dětí,“ doplňuje Fojtová. Nejmenší denní zkušenost mají naopak děti a adolescenti v Itálii a na Slovensku, asi jedno procento.

„S kybernenávistí setkává velké množství dětí a adolescentů. Proto bychom s nimi o těchto zkušenostech měli více mluvit a poradit jim, jak reagovat. Je důležité zjistit, které děti toto riziko může nejvíce ohrozit, a přizpůsobit tomu strategie prevence a intervence,“ říká psycholožka Hana Macháčková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, jedna z autorek zprávy.

Bez zajímavosti není ani zjištění, že nějaký druh negativní nebo nenávistné zprávy poslalo jiným asi pět procent dětí a teenagerů. Je to ale například méně než u jejich polských nebo rumunských vrstevníků. „Kybernenávist snižuje soudržnost ve společnosti a posiluje diskriminační postoje vůči již tak zranitelným skupinám,“ podotýká k výsledkům studie Marie Bedrošová, jedna z autorek zprávy ze skupiny IRTIS. 

Mezinárodní výzkum

  • 9500 dětí z deseti evropských zemí (kromě Česka například také ve Finsku, Itálii, Litvě, Norsku a dalších státech) se zúčastnilo mezinárodního výzkumu kybernenávisti. 
  • Tento dlouhodobý výzkum je součástí rozsáhlejšího projektu EU Kids On-line. V jeho rámci proběhlo mezi podzimem 2017 a létem 2019 dotazníkové šetření v celkově 19 zemích Evropy.
Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek