metro.cz

Větší foto
Jana Mücková | foto: Archiv

V Číně používají roušky i při nachlazení, Češi myslí jinak, říká Jana Mücková

  5:55
Žila, studovala a pracovala v Číně několik let. Jana Mücková by byla ráda, kdyby i Češi byli zodpovědnější.

Epidemie koronaviru zasáhla prakticky celý svět. V Česku vláda zavedla mezi prvními zeměmi povinné nošení roušek nebo alespoň zakrytí nosu a úst. Další státy se přidávaly. Přesto mají Češi co dohánět. Nevšední porovnání chování Čechů s Číňany nabízí žena, která v zemi, odkud se koronavirus do světa rozšířil, strávila delší dobu.

Prevence vs. lehkovážnost
„V Česku roušky nebyly na začátku opatření k sehnání. Češi totiž běžně roušky doma nemají. V Číně je situace opačná. Většina tamějších obyvatel má roušky běžně doma, používají je i při obyčejném nachlazení, aby chránili ostatní. Dokonce se prodávají i jako módní doplněk,“ říká Jana Mücková, ředitelka P2P investiční platformy Bondster, a doplňuje: „Ve velkých čínských městech je značná hustota obyvatelstva a bez prevence by i z chřipky jednoho člověka mohla být rychle rozsáhlá epidemie. V tomto se aktuální situace v Česku od té čínské výrazně liší, přemýšlíme totiž trochu jinak.“

Podle Mückové si zejména mladí Češi myslí, že se jich nákaza netýká, a tak někdy ani nemají ústa a nos zakrytá. „Přitom si neuvědomují, že to mohou být oni, kteří jsou nejštědřejšími přenašeči nákazy a ohrožují méně odolné spoluobčany, mezi nimiž mohou být třeba i jejich prarodiče,“ diví se Mücková.

S chřipkou do práce MHD
Ta má také vysvětlení, proč se tak někteří lidé u nás chovají. „Češi nejsou zvyklí myslet na ostatní a často i při respiračním onemocnění chodí do práce a jezdí veřejnou dopravou bez jakékoli prevence šíření nákazy. Češi v tomto podle mě musí co nejdříve změnit svůj přístup,“ zamýšlí se Mücková.

Podle ní čínská kultura reflektuje především společenské hodnoty a priority. „Už Konfucius definoval pět základních společenských vztahů, mezi kterými nechybí ani vztah mezi vládcem a poddaným. Ten do jisté míry zůstal v Číňanech zakořeněn dodnes. Tímto si já konkrétně vysvětluji čínskou organizovanost a poslušnost směrem k úřadům a vládě. Je to jeden z předpokladů pro úspěšné zvládnutí krize, ať už se jedná o pandemii, zemětřesení, nebo povodně,“ zmiňuje žena, která čínskou povahu dobře zná, protože při studiu absolvovala dvě stáže na tamních univerzitách. Nejdříve v Hongkongu a pak také na Čeťiangské univerzitě.

Organizace kvůli omezení
Těmito názory však nechce podle svých slov nijak legitimizovat režim, který potlačuje lidská práva a je prolezlý korupcí,a především nedemokratický. „Organizace v Číně je do velké míry vykoupena omezením osobní svobody, které si zejména v Česku tak vážíme,“ dodává Mücková.

Během svých pobytů v Asii absolvovala i pracovní stáž na šanghajské pobočce české agentury CzechTrade a stala se spoluautorkou knihy Obchod s Čínou bez rizika a se ziskem. Právě na finanční trhy a makroekonomiku se zaměřuje a nabízí výhled, jak může zlepšující se situace v Číně pomoci Evropě. „Předpokládám, že organizovaní budou Číňané i při znovunastartování ekonomiky a obnovení průmyslové výroby. Pro Evropu může být toto načasování výhodou. Než Evropani zkrotí koronavirus, Číňané budou mít vlivem nižších objednávek z Evropy prostor a čas obnovit zásoby a naplnit sklady, aby byli připraveni na evropské oživení ekonomiky,“ dodává Mücková.

Komentáře

zpět na článek