Když se chceš projet na kole, nejezdi známou cyklostezkou z Braníku do Vraného nad Vltavou. Ta reálně začíná už za tunelem pod vyšehradskou skálou, kde u přístavu půlí chodník symboly cyklostezky a na lavičkách ještě daleko před Žlutými lázněmi si brusle nazouvají desítky sportovců, kteří se sem většinou dopravili z opačného konce Prahy a zahušťují provoz na této asfaltce. To je moje dobrá rada všem, kteří se už od podolské porodnice nechtějí proplétat mezi inlajnisty s kočárkem i bez, cyklomišelínovskými panáčky v posledním upjatém trikotu z hypermarketu i prostými běžci soukromých půlmaratonů. A nejen v éře koronaviru, kdy se do šlapání do pedálů zbláznili i ti, kteří viděli naposledy kolo v přímém přenosu z Tour de France.
Tahle poměrně dokonalá vyasfaltovaná magistrála, málem jako ta Jadranská, je tak známá, že řada těch, kteří si při rozhodnutí nasednout na kolo představí právě (a jen) tuhle cyklostezku. Jako by v hlavním městě žádná jiná nebyla. Od vyšehradské skály až ke stánku a odpočívadlu na začátku Vraného je to patnáct kilometrů, ale nejkritičtější je úsek někde od Barrandovského mostu k mostu zbraslavskému (je pojmenován po cyklistickém Závodu míru a pod ním to vypadá někdy spíš na masakr v dobách míru).
Hustota provozu o víkendech a ve státních svátcích se podél vltavského toku nijak neliší od dálnice D1 v době vrcholné rekonstrukce. Přitažlivost této povltavské magistrály zvyšuje i zřejmě největší koncentrace popíjecích center na kilometr cyklostezky. Pokud nechcete putovat až do Ostravy na Stodolní, můžete se v klidu vyřádit právě tady. Z toho, co lze vypozorovat, možná polovina cyklistů vyráží na tuhle cyklostezku právě kvůli stánkům s občerstvením. Některé z nich jsou svou produkcí a rozlohou cosi jako velká obchodní centra na okrajích našich měst. Hlavně freestyle park u modřanského jezu (nejfrekventovanějším úsekem stezky je od Branických ledáren po modřanskou propusť) a pak zbraslavské občerstvovny U posledního Kelta a Konec žízně vyžadují při projíždění zvýšenou pozornost, protože někteří se rozvalí i s kolem a kelímkem piva uprostřed asfaltu (ale nezoufejte, na soutoku Cidliny s Labem u Poděbrad je to u místního stánku stejné).
Navíc tu od jara pravidelně přibývají nejrůznější pivní a klobásové karavany, takže projet celou trasu bez srážky s cyklistou, chodcem nebo bruslařem a navíc střízlivý je pro povahy blížící se pohádkovému princi, který musí projít černokněžnickým zámkem, aniž by pohlédl do zrcadel, neb mu hrozí zkamenění. V našem případě riskuje zcepenění…
Ale nechci strašit. Tahle cyklostezka je úžasná třeba v lednu, když zrovna moc nesněží, když si uděláte okruh z Kunratic přes Dolní Břežany, Ohrobec a Zvoli dolů do Vraného a pak už jen po lidopusté cyklostezce. Od Vltavy to v takový čas docela mrazí, ale zato si tuhle cyklistickou dé jedničku užijete jako v prvních dnech koronavirového stavu nouze.