Meteorologové předpovídají Česku nejsušší jaro za poslední tři roky. Problém vidí jednak v nedostatečných srážkách, extrémně nízkých průtokových hodnotách tuzemských řek, ale též v ubývání sněžné pokrývky v nejvyšších nadmořských výškách. Předpověď ohrožuje nejen zemědělce, ale klade i zvýšené nároky na obecní samosprávu. Deník Metro proto vyzpovídal radního pro životní prostřední Petra Hlubučka. Jak Prahu úředníci na situaci připravili?
„Naše opatření spočívají ve výsadbě nové zeleně, revitalizaci vodních ploch a toků a opatřeních namířených k odpovědnějšímu hospodaření s dešťovou vodou. Snažíme se Prahu adaptovat na změnu klimatu a dáváme do pořádku procesy, které člověk v minulosti naboural. I přes mimořádnou situaci pokračujeme ve výsadbě nových stromů. Jen loni jsme jich vysadili 360 tisíc,“ říká Hlubuček.
Rybníkáři z Počernic
Ozeleňování v podstatě jakéhokoliv charakteru pomáhá při ochlazování a vysychání rozpáleného města. Zachycuje totiž dešťovou vodu. Příkladem mohou být střešní zahrady, které jsou oblíbeným řešením v polské Varšavě. Jak ale ukazují příklady z Prahy, mohou podobným způsobem vznikat i celé zelené ostrovy. Například na rybníku Martiňák v Dolních Počernicích. „Ten spadá pod hlavičku ambicióznějšího projektu, v jehož rámci zde již vznikl multifunkční park U Čeňku a proběhla výsadba políček s ovocnými stromy. Vedle zmiňovaného ostrova je nově v jeho okolí i několik dalších vodních ploch – čtyři velké a tři menších rozměrů, přičemž všech sedm dohromady zabírá plochu 3300 metrů čtverečných,“ zmiňuje Hlubuček.
Málo vody, žádná úrodaJen 95 milionů metrů krychlových sněhové pokrývky letos napadlo na horách. Odtávající sníh ulevuje i městům, protože plní řeky potřebnou vodou. Oproti minulému roku je ale nadílka pouze třetinová. ČHMÚ upozorňuje, že je v ohrožení úroda jarních obilovin, máku nebo brambor. |
Vzniknou zde také nové biotopy pro rostliny a vodní a mokřadní živočichy. „Celé okolí rybníku Martiňák má také obrovský rekreační potenciál, což ve vedru Pražanům přijde také vhod,“ dodává náměstek primátora.
Voda na jedno i víc použití
Analýza Českého hydrometeorologického ústavu uvádí, že letošní duben je oproti letům 2018 a 2019 ještě vyprahlejší, než si myslíme. Podprůměrné hodnoty průtoku říčních toků nyní tvoří 50 procent (v extrémních případech jen 15 procent) dlouhodobého dubnového průměru. Další z magistrátních plánů, jak dopady sucha na město mírnit, je recyklace vody. Jak lze v Praze zachycovat podzemní vody a následně je využívat pro závlahu ulic, chce Hlubuček prezentovat kolegům zítra. „Každý by měl využívat i přirozeného zdroje v podobě dešťové vody. Zkrátka, pokud máte možnost si během bouřky pořídit zásobu do barelů či cisteren, využijte ji. Přijdou časy, kdy takové štěstí mít nebudete,“ radí Hlubuček.
Podle zjištění deníku Metro dal magistrát loni do opatření navázaných na změny klimatu Prahy přes 60 milionů korun. Podpořena byla třeba revitalizace Rokytky v úseku Hloubětín–Vysočany, výstavba rybníka Terezka v Liboci, revitalizován byl Litovicko-Šárecký potok. Vytvořena byla také vodní plocha Lipiny v Modřanech. Dalších zhruba deset milionů padlo na dokument s názvem Standardizace hospodaření s dešťovou vodou, do analýzy možnosti obnovy a výsadby nových stromů a na další projekty.
Největší akce v oblasti zeleně:Rok 2019 Souhrn roku 2019: Rok 2020 Rok 2021: Největší nové akce v oblasti vodních toků a nádrží: Rok 2019: Rok 2020: Celkový přehled za roky 2019 - 2020 Rok 2021 |
