Jak si můžu zpříjemnit pobyt doma prací se dřevem, když to neumím a nejsem třeba manuálně zručný?
Jenom v paneláku a bez nářadí to nejde, ale dřevěný šperk – amulet pro štěstí – do ruky nebo na krk zvládnete. Já doporučuji začít nejjednodušším tvarem, říkám mu ohlázek, od slova oblázek, ale náš bude dřevěný. S láskou ohlazený. Ze dřeva se pilkou vyřízne přibližný tvar a pak opracuje nožem nebo obrousí šmirglem. Je možné do ohlázku přibližně naznačit tvář. A pak jedna či dvě dírky pro provlečení šňůrky.
Co je reálné si doma vyrobit i s minimálními znalostmi práce se dřevem?
Nejlepší je domácí loutkové divadlo. Kdysi to byla v Česku úžasná tradice. Takové divadlo se dá hrát s loutkami vystřiženými z tvrdého papíru a s nalepenými obrázky z časopisů nebo namalovanými přímo dětmi. Zezadu se na ty „loutky“ nalepí špejle a už to jede. Můžou mít i šaty z#odstřižků po šití roušek. Ale loutku můžete udělat i z dřívek, obalů, medvídků či panenek. Fantazii se meze nekladou. Co se týče nářadí, myslím, že i v městských bytech to základní bývá – kleště, kladívko, šroubovák, pilka.
Co je přínosem pro mysl, když tvoříme rukama?
Harmonie, vyrovnanost. Jsme na to jako lidi tak zařízení už tisíce let. Můj kamarád, skvělý mikrobiolog, si vyřezává právě pro odreagování.
O čem je pořad Kus dřeva ze stromu, který běží na ČT2? Jeden díl je zrovna dnes. Co může lidem dát?
Především dobrou náladu. Sledují ho i ženy a některé přitom prý přestanou žehlit. Každý díl je o jednom z našich nejznámějších stromů, o jeho těle, dřevě. Je tam vždy ukázka řemesla, práce se dřevem a na závěr dokonce i trocha poezie. Po pár dílech už bude jiná i vaše cesta lesem.
Podílel jste se na několika knihách o dřevě, kterou máte nejraději? Je nějaká dostupná třeba on-line?
Nejúspěšnější je Velká kniha o dřevě, ale já mám nejraději Tajemství dřeva. To je kniha i pro ženy. Jako e-kniha vyšly povídky Jako v nebi. Jsou zamilované, erotické a nejsou o dřevě. Nově v tomto formátu vyšla i Čítanka. A Všecky krásy dřeva a Pracujeme se dřevem jsou běžně k mání jako e-knihy. Pro děti chystám knihu o skřítcích Dřevících, kteří chodili před spaním za klukem Ondrou.
Stál jste u zrodu vyhlášení Dne stromů. Letos v říjnu to bude 20 let, chystáte něco speciálního k výročí?
Hlavně vyzdobit srdce. Mít radost. V březnu jsme s Václavem Větvičkou a Terezkou Palkovou měli mít pořad v Praze, v Písecké bráně. Půjdu tam, kam mě pozvou.
Ve stejný den se vyhlašuje i Strom roku, z něhož pak vznikla anketa Evropský strom roku. Tu letos vyhrála borovice z Česka. Co na tento úspěch říkáte?
Paráda. Ještě mě ale napadlo, co tomu říká ta borovice. Stromy jsou živé! Když skončí, nechají po sobě krásné tělo – dřevo.
