Společné sledování televize mezi partnery vždy naráželo na své limity. S rozmachem streamovacích služeb a šíře nabídky nových seriálů a filmů však stále více nahlodává partnerská souznění. Podle aktuálního průzkumu společnosti Axocom, jež na českém, slovenském a maďarském trhu zastupuje dvacet jedna televizních programů, se není celá třetina párů schopná shodnout na tom, na který pořad se budou společně koukat. Dostávají se tak do takzvané rozhodovací paralýzy, která bývá podle psychologů pro partnerské vztahy mnohdy osudná.
Z letního průzkumu mezi tisícovkou respondentů využívajících ke sledování televize streamovací služby vyplývá, že nemalá část stráví desítky minut hledáním vhodného programu. „Výjimkou nejsou situace, kdy partneři mají problém se shodnout. Třicet pět procent oslovených diváků přiznává, že výběr pořadu v televizi, na který by se mohli dívat společně, vede k časově náročné diskusi, nebo přímo k rozporům. V osmi procentech případů končí taková debata hádkou,“ přibližuje výsledky průzkumu ředitelka společnosti Erika Luzsicza.
Nejen komplikace
|
Ve zbylých padesáti pěti procentech případů se partneři shodnou většinou do šedesáti minut. „Dvaceti pěti procentům trvá výběr déle než hodinu a ve dvanácti procentech se neshodnou, protože jsou výběrem unaveni, a sledování televize odkládají. Případně volí alternativní program, jak stráví společné chvíle,“ dodává ředitelka Axocomu.
Můj kamarád má pravdu
Většina oslovených se shoduje, že nejčastěji sledují pořady na doporučení. Na kamarády a známé dá až 77 procent oslovených. Z toho si pak, pro někoho poměrně překvapivě, dává 67 procent lidí poradit v recenzích. Oblíbené jsou také filmové databáze, jakou je například portál československé filmové databáze csfd.cz.
„Problém také nastává ve chvíli, kdy tyto pořady dokoukají a měli by si sami najít něco nového ke sledování. Celých 58 procent uživatelů streamovacích služeb uvádí, že je nebaví procházet nabídku a vybírat z ní. Každá služba má rozsáhlé databáze a knihovny, ze kterých je možné vybírat. Ale jen o malé menšině se mluví a píše a stávají se z nich trendy,“ doplňuje Luzsicza.
HBO GO či Netflix
Právě na giganty se drtivá většina diváků zaměřuje. Hned po webovém pirátství a klasickém koukání na televizi (tu má zhruba 93 procent domácností) patří internetové televize, jako jsou Netflix či HBO GO, mezi stálice tuzemských domovů. V první polovině loňského roku mělo přitom tyto dvě největší v tuzemsku dostupné platformy předplaceno jen zhruba jedno procento domácností. Pak ale přišla pandemie koronaviru a čísla vystřelila vzhůru. Přesné statistiky si ale platformy přísně střeží.
Chystejte kačky
On-line streamovací služby v současnosti nabízejí tisíce filmů, seriálů nebo dokumentů, které si můžete kdykoli přehrát. Hádky spojené s výší nákladů páry ale příliš často neřeší. Jejich předplatné stojí maximálně několik stokorun. Nejlevnější je česká služba Aerovod, kde si lze půjčovat filmy za 60 korun či kupovat za 110. Základní individuální předplatné Netflixu stojí 199 korun měsíčně. Apple TV+ vyjde na 139 korun měsíčně. Za HBO GO zaplatíte 159 korun. Iprima.cz, kde lze nalézt videoarchiv pořadů skupiny Prima, je s občasnou reklamou zcela zdarma.
„Pro sledování obsahu bez reklam je nutné mít prémiový účet. Jeho cena se odvíjí od doby předplatného, to základní je na jeden měsíc za 59 korun,“ uvádí televize Prima na svém webu.
Televize Nova má zase svou variantu s názvem Voyo.cz za 99 korun měsíčně. A pak tu máme ještě Mall.TV, stream.cz či youtune, kde jsou pořady, seriály i filmy rovněž ke zhlédnutí rovněž zcela zdarma.