Hrát v Dubaji s těmi nejlepšími je asi sen, že?
Jasně, je to obrovský úspěch pro celý náš klub. Možnost soupeřit o titul světových šampionů je zkrátka sen, který jsme si doteď pouze snili, ale tento týden se stal realitou.
Co vám účast dala? Jaké jste nasbírali zkušenosti?
Pro celý tým to je první turnaj takových rozměrů. Díky tomu nastaly určité problémy s psychikou, které jsme museli řešit za pochodu, ať už to byla nervozita, nebo přemotivovanost. Ve směru mentální připravenosti jsme si tedy z tohoto turnaje odnesli hodně. Dále je určitě zajímavé pozorovat týmy a organizátory turnaje z jiných regionů. Například mentalita a příprava asijských týmů se absolutně liší od evropských nebo amerických. Myslím, že navzájem si můžeme s některými věcmi pomoct a vytvořit tak lepší prostředí pro nás všechny.
Jak vypadá vaše příprava?
Příprava na takový turnaj je extrémně náročná a zabere stovky hodin. Každý z hráčů má jinou roli v týmu, takže trénink závisí i na tom. Někteří z hráčů více analyzují jednotlivé zápasy, jiní tráví více času v tréninkovém režimu, kde se snaží vypilovat svou střelbu. K tomu samozřejmě patří i týmová část, ve které hrajeme tréninkové zápasy. Běžný tréninkový den trvá sedm až devět hodin.
Slyšel jsem, že se připravujete i fyzicky.
Co se fyzické přípravy týče, určitě je to velký bonus a k esportu jistě patří. Hráči v našem týmu jsou zvyklí na své tréninkové režimy, které jim pomáhají i ve hře samotné. Fyzická příprava může dobře posloužit i pro mentální reset, například když se v turnaji nedaří, hráči si mohou zajít do posilovny a vyčistit hlavu.
Proč je podle vás esport srovnatelný s tradičním sportem?
Největší rozdíl mezi sportem a esportem je fyzická aktivita, která je pro hodně lidí základem tohoto zábavního odvětví, a proto často nad esportem mávnou rukou. Pravdou ovšem je, jak jsem již zmiňoval, že fyzická příprava je obrovskou výhodou pro jednotlivé hráče. Esport už také ušel dlouhou cestu, co se týče profesionality jednotlivých klubů a samotných hráčů. V dnešní době se již hráči mohou esportem živit, stejně jako hráči klasických sportů.
Jaký je rozdíl v úrovni hraní na PUBG v Dubaji oproti jiným turnajům?
Dynamika celého turnaje se diametrálně liší od jakéhokoli evropského turnaje, který jsme v průběhu roku hráli. Na turnaji je 32 nejlepších týmů z celého světa a každý region hraje PUBG trochu jinak. Například asijské týmy se nebojí více riskovat, zatímco evropské hrají propracovaný opatrný styl založený na sbírání informací. Turnaj je tedy mnohem živější, než když týmy hrají ve svých regionech a vědí přesně, co od soupeřů čekat.
Patří podle vás esport na olympijské hry?
Myslím si, že časem by bylo skvělé, kdyby fanoušci esportu měli možnost zúčastnit se podobně velké události, jako jsou olympijské hry. To samé platí pro hráče, kteří by mohli reprezentovat své země, což většina sportovců považuje na olympiádě za vrchol kariéry. Určitě bych tedy byl pro, aby se esport stal součástí her.
Panuje mezi esportovými týmy velká rivalita?
Určitě panuje, ovšem je spíš v duchu fair play a jde pouze o pošťuchování. Hodně populární je vytváření memes na sociálních sítích, kde si ze sebe kluby navzájem dělají srandu. Rivalitu, jako je například mezi Spartou a Slavií, v esportu ovšem zatím nenajdete.
Entropiq a PUBG: Battlegrounds
|