Chceš po hubě? Naval svačinu! Pětina českých školáků se v životě setkala se šikanou

Na třetí čtvrtek v měsíci vychází každoročně oslava nového francouzského vína. Jen málokdo ale ví, že už první listopadový čtvrtek je zase připomínkou šikany.

Nebránili ho, také se násilníka báli
Oběti psychického či fyzického násilí nejsou většinou ochotné se se svými zážitky svěřovat. Pokud ano, děje se tak nejednou až s velkým časovým odstupem. „Setkal jsem se se šikanou ve čtvrté třídě základní školy,“ přiznal před časem muzikant Ondřej Brzobohatý. Jeho „pán“, o tři roky starší žák sedmé třídy, na něj čekával o velké přestávce a útočili na něj zpočátku slovně, pak i fyzicky. „Spolužáci sice neodvraceli zrak, ale nechtěli to řešit, už proto, že ten kluk byl o dvě hlavy vyšší,“ říká Brzobohatý.

Covid a válka celkovou situaci zostřily
Není při tom co oslavovat, ale stojí za to si připomenout, že psychický a fyzický nátlak se prolíná do nejrůznější sfér našeho života. Pokud postihuje ty nejmladší, je o to závažnější. V českém prostředí se s nějakým typem šikanózního nátlaku setkalo asi dvacet procent žáků základních i středních škol.

„Bohužel můžeme potvrdit, že počet obětí šikany narostl. Hlavním vysvětlením by mohla být pro děti těžká doba distančního vzdělávání během pandemie covidu-19, ale i aktuální situace války na Ukrajině,“ komentuje výsledky nedávného průzkumu ředitelka neziskové organizace Schola Empirica Egle Havrdová. Organizace se podílí na přenášení zahraničních zkušeností, které směřují k odstranění, či alespoň minimalizaci tohoto jednání.

O šedesát procent méně pronásledování
Do českých škol přenáší naše organizace poznatky, které vycházejí z finského „protišikanózního“ programu KiVa pro prevenci a intervenci šikany. „Program KiVa byl do finských škol zařazen díky podpoře ministerstva školství a kultury. Od té doby se šikana v celém Finsku snížila o 61 procent,“ říká profesorka Christina Salmivalli, autorka programu KiVa.

Výsledky z několika studií také prokazují vzrůstající empatii a další pozitivní vlivy, jako je odbourání sociální úzkosti a celkově kladnější vztah žáků ke škole a studijní motivaci.

Útočníci umějí lhát Postižený žák mívá problém o svém ponížení přesvědčit. Šikanující někdy mívá lepší vztahy s učiteli, lepší rodinné zázemí, přístup k penězům, informacím nebo dalším zdrojům. Šikanované dítě nejednou slýchává, doma i od učitelů, že se „neumí chovat ke spolužákům“. 235 je číslo jednoho z paragrafů trestního zákona (vydírání), podle kterého lze šikanu posuzovat. Lze na ni uplatnit i paragraf 231 (omezování osobní svobody), paragraf 237 (útisk). Lze tu aplikovat, podle případu, i paragrafy na loupež, krádež, poškozování cizí věci, znásilnění nebo kuplířství. „Pokud k šikanování došlo v průběhu vyučování, nese plnou odpovědnost škola,“ tvrdí advokát Oldřich Choděra.