Jak Praha zareagovala na zvyšující se ceny energií? Zkrátila po vzoru jiných měst dobu svícení?
Vedení Prahy se zaměřilo na osvětlení pražských památek. Dobu jejich svícení zkrátilo hned dvakrát – poprvé v červnu o dvě hodiny denně a podruhé v září o další jednu a půl hodinky denně. „V současné době zhasínají už ve 21.30. Zkrácená doba nasvícení se týká všech památek, které THMP osvětluje. Těch je celkem 140. Jedná se téměř o všechny významné pražské památky s výjimkou Pražského hradu. Úspora elektrické energie se bude pohybovat v řádech jednotek milionů korun v nových cenách,“ říká vedoucí oddělení marketingu a PR THMP Petra Macháčková.
Nestačilo by, kdyby svítila jen každá druhá lampa? Nebo kdyby se na některých místech vypnulo veřejné osvětlení úplně?
Ve většině ulic v Praze jsou v současné době stále ještě instalovány lampy se sodíkovými výbojkami a jejich průměrný příkon činí asi osmdesát wattů. Jejich zapnutí či vypnutí pro širší oblast je soustředěno do jednoho zapínacího místa a je společné třeba i pro několik ulic. Zapnout pouze některé vybrané lampy tak není podle zástupců THMP možné z důvodu jejich zapojení. Zapínání pouze každé druhé je navíc nejméně vhodným způsobem šetření a z hlediska normy pro osvětlení komunikací i způsobem nepřípustným.
Správce osvětlení zavádí i chytré LED technologie.
„Vypínáním vybraných lamp se zhoršuje rovnoměrnost osvětlení komunikace, vznikají temná a světlá místa, a tím významně klesá i rozlišitelnost objektů a překážek na komunikaci a v její blízkosti včetně viditelnosti chodců. Zhoršení rovnoměrnosti osvětlení tak představuje závadu ve sjízdnosti a schůdnosti komunikací a zvyšuje riziko nehody, za niž by nesl odpovědnost ten, který by zhasnutí nařídil,“ dodává Macháčková s tím, že úplné vypínání osvětlení je možné pouze u zbytných soustav. Příkladem budiž slavnostní osvětlení nebo lampy v areálech, které se na noc uzavírají a nejsou přístupné veřejnosti. „Tma na ostatních místech představuje významné bezpečnostní riziko mnohde v rozporu se zákonem,“ uvádějí zástupci THMP.
Proč se na některých místech v Praze svítí jako na přistávací ranveji?
Komunikace na území hlavního města jsou rozděleny do několika tříd podle jejich významu a hustoty provozu. Osvětlení jednotlivých tříd pak vychází z platných norem, jejichž zněním se musí správce osvětlení řídit.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
„Město je navíc vyvíjející se organismus, a je tedy možné, že využití některých prostranství se v průběhu času mohlo změnit, aniž se to stačilo odrazit v úpravě osvětlení. Častější jsou však případy, kdy k přemíře světla přispívá i osvětlení developerských projektů,“ míní Macháčková.
Dalšími neblahými zdroji světla jsou podle zástupců THMP administrativní budovy, reklamní poutače, benzinové pumpy nebo třeba parkovací domy. Jejich svícení nemůže THMP jakkoli ovlivnit, protože se nejedná o osvětlení v majetku města.
Upravuje se nějak osvětlení, aby Praha ušetřila?
Chce-li hlavní město šetřit, řešením je podle THMP pouze urychlit výměnu výbojkových svítidel za nová ledková. Kromě toho, že jsou úspornější, je u nich totiž možné měnit intenzitu svícení podle nastaveného harmonogramu. V noci, kdy město spí, tak může být intenzita přiměřeně nižší. Naopak nad ránem, kdy lidé začínají chodit do práce nebo venčit psy, je možné ji postupně zvýšit.
Zaměstnance Technologií v ulicích hravě poznáte podle žlutých uniforem.
„Pokud je přechod na nižší světelnou intenzitu plynulý, lidé často ani regulaci osvětlení v ulici nezaznamenají. Cesta zavádění takzvaného dynamického osvětlení, které umožňuje snižování intenzity na schválené hladiny, například v nefrekventovaných hodinách, a to na takzvané adaptivní třídy osvětlení, je tou správnou cestou. Dochází tady ke snižování intenzity osvětlení zcela v souladu s platnou legislativou a současně dojde k žádaným úsporám elektrické energie a světelného smogu,“ popisují zástupci THMP.
V současné době tento druh provozu umožní prvních osm tísíc LED svítidel z celkového počtu bezmála 136 tisíc světelných míst v Praze.
Každé číslo představuje jednu lampu. Když se rozsvítí červeně, je něco špatně.
Proč se někdy stane, že když jdeme během dne po ulici, vidíme svítit lampy? Není to zvlášť v tuto dobu zbytečné?
Ke svícení lamp během dne dochází v případě, kdy se na veřejném osvětlení provádí servisní práce, které je třeba konat za denního světla z důvodu měření, ale hlavně z důvodu bezpečnosti práce. Jedná se například o výměny vadných světelných zdrojů, hledání kabelových poruch nebo provádění složitější servisní údržby. „V tomto případě je potřeba mít zapnutá světelná místa, která jsou napojena na jedno nebo i více zapínacích míst, takže může být zapnuto i několik ulic najednou. Servisní zásah trvá nějakou dobu, takže se zdá, že se ve dne dlouho svítí zbytečně,“ uzavírá Macháčková.
Praha přestřelila. Svícení bude stát dvakrát tolik
|
