Neochota části populace dodržovat základní pravidla, jako jsou rozestupy, nošení roušek či vyhýbání se kontaktu ve velkých skupinách, „nese ovoce“. Stejně přistupujeme i k péči o své zdraví. Není divu, že se z nás stal odstrašující příklad Evropy.
Tmavě rudá barva Česka na evropské covidové mapě potvrzuje i to, že Češi si se zdravím moc hlavu nelámou. Ačkoli třeba prodeje sportovního vybavení a oblečení v covidu neklesly, někde se dokonce zvýšily, například v srdečních selháních se už léta držíme na „bedně“.
Nezájem o vitaminyPřibližně 87 kilogramů zeleniny spotřebovali Češi v průměru na hlavu za rok 2019 (poslední údaje Českého statistického úřadu). Rok předtím byla spotřeba asi o jeden kilogram větší. Je to však jen třetina zeleniny, kterou snědí ročně Chorvaté (více než 250 kilo). Nejvíc ovoce jsme snědli v roce 2010, přes 90 kilogramů na osobu. Předloni to bylo kolem 86 kilogramů. |
„Česko je v evropském srovnání co do infarktů a úmrtí na srdeční choroby na třetí příčce,“ říká Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti. Že není naděje, abychom se zlepšili, o tom podle Linharta svědčí stálý počet českých kuřáků. „Úbytek nějaký je, ale zase se to přesouvá do konzumace nikotinu v podobě elektronických cigaret,“ připomíná kardiolog. Také fakt, že více než polovina populace u nás trpí nadváhou, přispívá k většímu riziku nákazy.
Z toho, jak je vybarvená mapa virové nákazy, lze podle Aleše Linharta dobře poznat, jak v které zemi lidé konzumují ovoce, zeleninu a dbají na své zdraví. I když nelze vždy dát rovnítko mezi spotřebou zeleniny a vývojem nákazy. Norové spořádají o deset kilo zeleniny méně než my, ani ne polovinu toho co Ukrajinci, přesto je severská země jednou z pouhých čtyř států Evropy, které jsou v mírném, oranžovém zabarvení.
„Současně, a to je znatelné i v rámci Česka, je vidět, že virus se nejvíc šíří tam, kde je složitá ekonomická situace,“ potvrzuje kardiolog. V rámci Evropy se to týká především východoevropských států, na Balkáně, až na Chorvatsko, například Srbska, Albánie, Kosova a dalších zemí bývalé Jugoslávie. Ruku v ruce tomu jde i statistika infarktů. To se může s hospodářskou recesí v příštím období ještě zhoršit. Přibude stres ze ztráty zaměstnání.
„Lidé se za poslední rok přestali víc hýbat, kvůli obavě z nákazy neabsolvovali ti, kteří trpí srdečními problémy, pravidelné prohlídky,“ upozorňuje Jiří Veselý, ambulantní kardiolog. To je důvod, proč u nás i v Evropě zaznamenali výrazný propad ve statistice infarktů. „Lidé se bojí volat lékaře,“ konstatuje kardiolog Veselý. Čeští kardiologové se proto zasazují o to, aby lidé trpící dlouhodobě srdečními potížemi, byli co nejdříve zařazeni do systému očkování proti covidu, bez ohledu na věk.
