Na ekofarmáře si mohou Pražané hrát třeba ve třech nedávno vzniklých zahradách na Malé Straně, na Starém a Novém Městě. Ty nyní pojmou kolem sedmdesátky zahradníků. Do komunitního zahradničení se díky penězům z grantů plánují pustit ještě více v osmé městské části, kde mají zahrádku Kotlaska, či v Praze 9. Zde 8. června v ulici Pod Krocínkou otevře zahrada s názvem Paletka.
„Záměr sklízet čerstvé bioprodukty v blízkosti svého domova, zlepšit sousedské vztahy a odpočinout si od každodenního shonu oslovil na tři desítky zájemců,“ říká mluvčí deváté městské části Marie Kurková.
Úspěšně fungující zahradu s názvem Zebra mají již čtvrtým rokem v Braníku. Podle Kristiny Papouškové, která ji zastupuje, sem momentálně pravidelně chodí pětadvacet místních obyvatel. „Záhonek tu má ještě domácí škola. Kromě záhonů máme také včely a kompost a pořádáme různé akce a workshopy,“ vysvětluje Papoušková.
Jako první byla v Praze otevřena komunitní zahrada Prazelenina v Praze 7, která funguje sedmým rokem. Lidé se zde podle jejího mluvčího Martina Vokuše scházejí nejen kvůli pěstování zeleniny, ale také setkávání. V Praze 3 zase místní chodí do oblíbené komunitní zahrady Krejcárek.
Kolektivní pěstování podporuje i Praha 4. Nemají tu však komunitní zahradu v tradičním slova smyslu. Pokud si ale místní najdou pozemek v okolí svého domu, kde by chtěli záhonky mít, radnice se jim snaží vyjít vstříc. „My zjistíme, zda je možné pozemek využít pro zvolenou formu komunitního zahradničení, a podpoříme je nákupem pěstebních substrátů, truhlíků, rostlin,“ dodává mluvčí čtvrté městské části Jiří Bigas.
Městské pěstování
|
