Když spustí svým charakteristickým chraplavým hlasem píseň Na hotelu v Olomouci, posluchači jsou nadšení. "Hlas jsem zdědila po mámě," říká v rozhovoru pro Metro slovenská zpěvačka a herečka Szidi Tobias.
Kde člověk přijde k tak výbornému hlasu?
Zdědila jsem ho po mé mámě. Zdědily jsme ho všechny tři sestry. Jen každá má trošku jinou formu.
A vaše děti po vás také zdědily tento skvost?
Jonáš. Ve chvíli, kdy vydal první "zvuky", bylo jasné, že tam je hloubka. On má ten hlas velmi silný.
Minulý víkend jste zpívala spolu s Davidem Kollerem, Ivanou Chýlkovou a dalšími na Letní vyšehradské scéně vánoční koledy..
..ano, v létě jsme si udělali Vánoce.
Kde se zrodil tento nápad?
Nápad se zrodil v hlavě Michala Hrubého, který miluje Vánoce. Celý projekt prošel dlouhým vývoje a nakonec se s velkým úspěchem hrál v Divadle Hybernia celý advent minulého roku a znovu se tam vrátí.
Na Letní scéně Vyšehrad vystoupíte tuto sobotu. Na co se mohou návštěvníci koncertu těšit?
Mohou se těšit na nejnovější písničky z alba Ať se do dobré děje i na ty starší písně. Věřím, že sem přijdou lidé, kteří se našli v příbězích těchto písní.
Zazní také klasika Na hotelu v Olomouci?
Ano.
A byla jste někdy v Olomouci někde v hotelu?
Několikrát. S kapelou jsme tam hráli. Můj děda tam byl na vojně, takže pro mě to bylo v mnoha ohledech velmi blízké, a když jsem tuto píseň dostala od Michala Horáčka, otec povídal: to věděl, že tam sloužil tvůj děda.
Neuvažujete o tom, nazpívat něco ve francouzštině? Hlavním státem šansonu je Francie..
Já jsem se učila francouzštinu na škole. Dalo by se to, ale mám veliký respekt před touto cizí řečí. Nedávno se mi dostala do rukou zpěvačka ZAZ. Francouzka, která skvěle zpívá. Francouzi mají ale to hrdelní "r" a my máme "ch". Francouzština je nádherná řeč, ale myslím si, že aby se člověk v tomto jazyce mohl emotivně vyjadřovat, musí to mít v sobě.
Slovenská zpěvačka a herečka Szidi Tobias.
Jedna vaše deska se jmenovala španělsky Punto fijo. Láká vás zazpívat si něco v tomto jazyce?
To je pro mě velmi sympatická řeč. Nejspíš začnu chodit na podzim s mým mužem na španělštinu, trpím totiž velkým hendikepem - neovládám angličtinu. Ten jazyk je mi cizí, všude se na mě valí a každý mi říká, jak je to nutné ho ovládat. No, a protože je španělština jedním z velmi používaných světových jazyků a její melodie je mi sympatická, chci se začít učit.
Jak pokračuje vaše herecká kariéra?
Po jednadvaceti letech jsem změnila působiště a odešla z kultovního divadélka Astorka, které mě vlastně vychovalo. Potřebovala jsem už po těch letech změnu. Přišla přirozeně, hlásila se už tři roky a teď jsem členkou Slovenského národního divadla. V říjnu mě čeká premiéra hry Oresteia, kde budu hrát bohyni Pallas Athénu.
Plánujete další desku?
Chtěla bych připravit nějaký velkolepější koncert, ale nechce se mi o tom zatím moc mluvit. Je to můj dávný sen, ale zatím se vše rodí…
Co chcete ještě letos v létě stihnout?
V létě se budu vdávat. Pojedu také za otcem na východ. A pak koncerty nejen na Letní scéně Vyšehrad, ale v záři třeba i projekt Sen letní noci na Vltavě. Jsem velmi ráda doma se svoji rodinou. Letos jsme se vydali po letech i k moři, ale bylo toho málo…
Blížící se koncerty
|
