Proč jste se rozhodli obnovit Mši, stýskalo se víc vám – tvůrcům, nebo divákům?
Já myslím, že oběma složkám. Já nikdy nezažil takhle hluboké odezvy, jak u spoluúčinkujících, tak u diváků, tak možná proto. Anebo taky proto, že je to prostě dobrý kus...
Jak k tomu došlo, že budete představení hrát zrovna na Colours of Ostrava?
Inu to bylo tak... My oslovili našeho hlavního sponzora z minulých let, bez jehož pomoci by se tahle série představení nedala vůbec odehrát... A ten sponzoruje též Colours, takže z toho vyplynul i nápad zahrát to v rámci tohoto festivalu. No a já zaplesal, protože Colours patří svou dramaturgií k těm nejlepším v Česku a řadí se už mezi evropské festivaly.
Bylo nutné kvůli festivalovému prostředí něco v nastudování měnit?
Vůbec nic, spíš se jen víc soustředit, protože přece jen na festivalu je mnoho lákadel.
Po dvou představeních v Ostravě přijde několikatýdenní pauza a pouhá tři představení. Proč jich neodehrajete víc?
To si taky říkám po každé sérii, která se nám povede zaplatit a být na nule. Přece jen se se svým kolegou producentem Josefem Buchtou zatím nechceme úplně zadlužovat a plánujeme našim dětem i něco odkázat. Nějakou tu kačku.
Jak byste diváky pozval, co je podle vás největším kouzlem tohoto díla?
Já jim asi jen řeknu, ať přijdou, protože těch příležitostí už moc nebude. A dílo je to povznášející, hlavně tedy na duši. Takže přijďte, kamarádi spoluobčané. I ti zahraniční.
