Součástí studie jsou i individuální zkušenosti lidí z jednotlivých oborů. Z průzkumu vyplývá, že absolventi gastronomických oborů na svou práci zrovna ódy nepějí. „Je to krásné povolání, někdy ho ale proklínám kvůli pracovním víkendům,“ zní další zkušenosti.
Nevýhody povolání kuchaře či číšníka si čím dál více uvědomují už i žáci základních škol a zájem o tyto obory klesá. „Ve všech kategoriích vzdělání se obory gastronomie, hotelnictví a turismus potýkají s nejvýraznějším poklesem zájmu,“ říká Tereza Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV).
Zatímco v roce 2011 nastoupilo do těchto učňovských oborů přes 7500 žáků, loni jich bylo jen 5509. Mladí už nechtějí studovat gastronomii ani s maturitou.
Učit se kuchařem netáhne také kvůli nízkému platu. Horší peníze mají už jen uklízečky nebo vrátní. Číšníkem se žáci neučí také proto, že restaurace vyučení v tomto oboru striktně nevyžadují.
„Zaměstnavateli je jedno, jestli je někdo vyučen jako číšník. Já osobně raději přijmu někoho sympatického a vzdělání mě nezajímá,“ říká Miroslav Kubec, prezident Asociace kuchařů a cukrářů, který provozuje restauraci. Zájemců o gastronomii ubývá i proto, že jiné obory zažívají renesanci.
Žáků přibývá zejména na technicky zaměřených oborech. „Je to dobrá zpráva pro zaměstnavatele, že se oproti minulému školnímu roku více žáků hlásí na elektrotechniku nebo strojírenství,“ říká Helena Úlovcová, pověřená řízením Národního ústavu pro vzdělávání.
Mladí se hrnou k řemeslu mimo jiné i proto, že vědí, že najdou snadněji uplatnění. „Zájem o řemeslné obory ze strany firem je dlouhodobě vysoký,“ říká Zuzana Lincová z Profesia.cz. Oproti kuchařům si takový řemeslník může i dobře vydělat. Například elektrotechnici si v průměru vydělají podle serveru 24 641 korun hrubého. Což je o deset tisíc víc než si oficiálně vydělají číšníci. Ti ale mají hlavní příjem ze spropitného.
Chtějí další maturitu
|
