Soudkyně řekla otčímovi, který byl obviněn ze zneužívání nevlastní dcery, ať se na chodbě soudu schová za roh. Aby nedošlo ke kontaktu s obětí. Soudkyně svérázně řešila, aby se znásilněná nestřetla s násilníkem. Obviněný se ale jejím pokynem neřídil.
„S dívkou se před vstupem do síně záměrně potkal. Poškozená se psychicky složila,“ popisuje situaci dívčin obhájce David Oplatek, právník spolupracující s organizací proFem, která funguje jako centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí.
Koronanásilí
|
„Často se stává, že soud nezajistí vyhovující podmínky pro svědky nebo oběti sexuálního či domácího násilí, umožní tak násilníkovi, aby svou oběť ještě před soudním líčením výrazně znervóznil,“ říká právník Oplatek. Spolu s proFem dlouhodobě upozorňuje, že oběti domácího a sexuálního násilí patří mezi takzvaně zvlášť zranitelné oběti. Snaží se proto, aby měly bezpečnější podmínky při soudních přelíčeních. Měly by se promítnout i do připravované novely zákona o obětech trestného činu. Na podzim ji bude projednávat Poslanecká sněmovna. Součástí novely by se mělo stát, že samostatné výslechové místnosti pro utajené a vzdálené výpovědi obětí by měly být na všech soudech povinností. A častější kvalifikace obětí jako „zvlášť zranitelných“.
„Čím dál víc obětí se setkává s tím, že nejsou uznány právě za zvlášť zranitelné. Ztrácejí třeba nárok na bezplatnou pomoc,“ připomíná Veronika Ježková, vedoucí právnička proFem. „Zvláště ze strany policistů, kteří jako první násilný sexuální čin šetří, se naše klientky setkávají s mnoha předsudky,“ zdůrazňuje Martina Houžvová, právnička organizace Rozkoš bez rizika, která pomáhá prostitutkám.
Potvrzuje to i organizace proFem. „U prostitutky se často předpokládá, že se jí znásilnění netýká. Když to přece dělá třicetkrát za měsíc, proč by to pojednatřicáté mělo být znásilnění,“ říká Ježková. Proto se v takových případech nesahá k tomu, aby byly už při prvním kontaktu s policií klasifikovány jako zvlášť zranitelné oběti a měly automaticky nárok na nadstandardní ochranu.
Strážce streamu
