„Pro mnohé klienty naší poradny, kteří berou kolem patnácti tisíc čistého měsíčně, je naspořený šestinásobek platu astronomickou částkou,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při dluhové tísni. Pro člověka, který se léta potácí od jednoho dluhu k druhému, zní trojnásobek domácích výdajů „milostivěji“. „S ohledem na délku všech omezení a celkového uzavření ekonomiky bych se ale k vyššímu počtu našetřených výdajů přikláněl,“ dodává David Šmejkal.
Myslí na zadní vrátka
|
Statistika České národní banky ukazuje, že v dubnu přibývaly lidem na účtech podstatně větší úspory než měsíce předtím. „Lidé neriskovali, to je na jednu stranu dobře. Na druhou stranu ty peníze nešly zpět do ekonomiky,“ připomíná Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace (ČBA). Vedle exportu byly totiž útraty domácností tím, co léta táhlo ekonomiku vzhůru a přispívalo i k solidnímu růstu HDP. „Upřímně řečeno, šetřit na horší časy ve chvíli, kdy takové časy už nastaly, je podle mě pozdě. Našetřeno máte mít, než se problémy objeví,“ zdůrazňuje hlavní poradce ČBA. Připomíná, že reálný dopad jarního uzavření ekonomiky ucítíme až na podzim, kdy skončí podpůrné programy typu kurzarbeit. V té době také skončí čas pro odložení splátek nejrůznějších hypoték a úvěrů.
Česká bankovní asociace ale neočekává nějakou vlnu nesplácení. „Češi patří k evropským premiantům, riziko nesplácení se týká necelého procenta ze všech půjček,“ říká Staňura.
Češi včetně těch, kteří se v epidemii nemuseli potýkat s propadem příjmů, budou o financích a spoření víc přemýšlet. „Připustilo to pětatřicet procent dotázaných respondentů, dalších pětadvacet procent bude pečlivěji sledovat a plánovat výdaje,“ komentuje průzkum finančních dopadů koronaviru na české domácnosti Helena Brychová, poradkyně ČBA pro finanční vzdělávání a spotřebitelské otázky.
