V druhé polovině března, kdy už bylo všechno zavřené a republika orouškovaná, předpovídalo mnoho ekonomů, že české hospodářství poroste zhruba o procento. Jenže realita se od „věštění z křišťálové koule“ značně lišila.
Teď už víme, že v některých odvětvích jsou propady za první polovinu roku až devadesátiprocentní. Utrpěly restaurace, hotely, automobilový průmysl. Přesto se některým odvětvím dařilo. „Epidemie má dokonce několik koronašampionů,“ říká Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy. Mezi těmi, kteří vydělávali v epidemii více než o rok dříve, jsou třeba výrobci nápojů, papírových a plastových výrobků, dařilo se i výrobcům nahraných video- a audionosičů. „Menší tržby zaznamenali překvapivě potravináři a také farmaceutický průmysl, byť se na první pohled zdálo, že tato odvětví musela vydělat,“ komentuje Skořepa.
Zbytné a nezbytné
|
Konečná bilance roku 2020 by přes nelichotivá čísla nemusela být tragická. „Náš původní odhad, ještě než jsme měli výsledky za leden až červenec, byl, že se letos česká ekonomika propadne o víc než sedm procent,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Když porovnali výsledky hospodaření Česka po uvolnění protikoronavirových opatření, došli k závěru, že letošní pokles by mohl být maximálně šest procent. „A to jsme počítali s tou horší variantou, snažili se být pesimističtí, původně jsme očekávali mnohem větší pohromu,“ přiznává Horská. Hodně ale záleží na tom, jakým způsobem soukromý sektor i stát rozloží investice – pokud budou „chytré“, a ne „hloupé“. Mezi kladné by Horská řadila vyšší robotizaci ekonomiky, kdy například v Německu mají na sto tisíc obyvatel tři sta robotů, u nás jen 120.
Důležitá bude nezaměstnanost. „V březnu se počítalo s šesti procenty,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB. Teď odhady míří k pěti procentům, v prosinci by tak mělo být v Česku bez práce méně než 360 tisíc lidí.
Ztráty i „nálezy“
|
